aneb jak se máme v Táboře
Zase se ten náš basketbalový kolotoč roztočil.
Po mé zdravotní pauze jsem v červenci začala dohánět resty a začala opakovaně urgovat nezaplacené zálohy na soustředění. U většiny následovalo překvapení, že někam mají jet. Takže ještě před odjezdem minus 6 hráček, které nějak zapomněly, že se přihlásily na letní soustředění. Otazníky s účastí visely nad čtveřicí reprezentantek, které se celé léto připravovaly s repre U16 na Mistrovství Evropy. No a pak se čekalo, kolik zasáhne do sestav nemocí a zranění…
v pondělí 8.8. zahájili soustředění U19, U17 a U15. Klasika – když mi Márty volal, upozorňoval mě, ať se ani neptám, kolik jich tam je, protože se zdravotními omluvenkami se těsně před, roztrhl pytel.
Ve středu 11.8. tato skupina přejela do Tábora, kde holky začaly polykat první metry oválu a vstřebávat nové útočné kombinace, které si pro ně trenéři na sezónu připravili. Reprezentantky nakonec odjely na ME 3, což je obrovský úspěch, ale nám se dost rozpadla klubová – týmová příprava. My holkám na ME držíme palce a pevně věříme, že všechny reprezentantky se po návratu dokáží co nejdříve do týmů zařadit.
Já vše sledovala z domova, neboť jsem stále v léčebném procesu a do běžného provozu těla zapojuji mojí zánovní kyčel. Na mě a na celé mini přišla řada v úterý 16.8.
Mini představuje početnou skupinu, z čehož máme velkou radost a těšíme se na nadcházející sezónu. Do Tábora holky dovezl dvoupatrový autobus, takže hned od počátku skvělé zážitky. Za pomoci početné skupiny trenérek následoval celkem plynulý přesun do ubytovny, začalo se povlíkat, vybalovat a ječet na chodbách. Dorostenky, které doposud žily ve svých horních patrech, ve svém klidu a pohodě, asi moc radosti z příjezdu HB-budoucnosti neměly. Každoroční foto ze soustředění tentokrát přineslo 3 změny. 1) proběhlo hned 16.8., neboť po své části soustředění 15 hráček odjíždělo. Takže v tento okamžik nás bylo v Táboře nejvíce; 2) fotilo se večer, tedy jinak slunce a tak jsme změnili místo pro společnou fotku a za 3)po dvou letech jsme měli včas nová trička na sezónu 2022/23.
Po focení jsme se rozešli do svých nově sestavených skupin a vyrazili makat dál.
Mini se seznámily s provozem a záhy vyběhly na ovál a další venkovní sportoviště. Hned po prvním tréninku se skupina Hedviky a Nikoly - naši mravenci (2015+14+některé 2013) vrátila se 3 odřenými koleny.
Večer trenérky zpracovaly hromady papírů a šlo se spát. Očekával se pláč, ale zatím si většina asi fňukne někde potají. Ty, kterým se stejská vede „zkušená stejskačka“ Šestka - ta si večer hodí svoje fňukání, ráno se tomu zasměje a je dobře. Ostatní si tuto taktiku osvojují. Takže nějaké slzičky tu jsou, ale nic neobvyklého a vše v rámci běžných stýskacích norem. A až vám přijdou ty dramatické dopisy a pohledy, jak tu dítě nemůže vydržet, jak to nezvládá a „mami, já už to nevydržím, přijeď si pro mě“, tak se nebojte, nic není tak horké, jak se uvaří. Není naším cílem je tu trápit a věřte, že ani pro nás, ani pro ostatní holky to pak není příjemné. Takže kdyby byl opravdu problém a pokud by byla norma překročena, sami se ozveme a odvezete si ji. A ty dopisy – schovejte a jednou jim je dejte třeba k 18tým narozeninám :-)))) Jo a odstartovali jsme dokonale – hned večer rozbité zrcadlo….
Ve středu 17.8. se už začalo trénovat vážně. Mini jsem si rozdělila do 3 skupin podle jejich zkušeností, aby se dalo pracovat a mělo to smysl pro všechny. Zatím to vypadá moc dobře. Cílem dnešních tréninků byla obrana. Venku se pak nabírá kondička. Ženy dnes nabíraly na ovále a když se přišly opláchnout vodou k tělocvičně, tak jejich výrazy moc nadšeně nevypadaly… Jinak každá skupina jde 1x denně do haly, 1x ven a večer střídavě. Holek je všude plno, na chodbách je hukot, týmy se seznamují a začínají se utvářet party. Jen kdyby tolik neřvaly…. :-)))) Mravenčí skupina nezklamala ani dnes a máme tak šité jedno obočí… a jednu ztrátu klíče od pokoje…. Nejpočetnější skupinu U14 doplnila nová hráčka a je super. Takže - u nás dobrý :-)
FOTKY dáváme průběžně na instagram, tak nás můžete sledovat.
Ve čtvrtek 18.8. se makalo dál. Na holky padá únava a tak některé vnímavé procesy jsou troku zdlouhavější. Tedy nácvik situace, kdy se tak trošku musí „na morál“. Holky jsou ale skvělé a zvládají to bezvadně. Vždy, když se trenéři potkají na jídle, tak ve většině případů děti chválí. Je nás tu stovka, 6 skupin a tak nemohu psát nic moc konkrétního, protože nevím zdaleka o všem. Snažíme se fotit a cpát co nejvíce fotek na instáč, ale nedokážeme zaručit, že tam dostaneme celou stovku hráček. Navíc upřímně, ani není moc času to řešit.
Pátek 19.8. předpověď poprvé hlásila déšť. U17 a ženy byly v bazénu ve čtvrtek a v pátek měla vyrazit skupina U14 – U9, tedy zhruba 70 dětí. A představa, že bude pršet…naštěstí nám počasí dalo šanci a tak jsme si užily 2 hodiny na tobogánu, v divoké řece, vířivce, prostě jsme se ráchaly. Zapomněli jsme tam jen 1 pantofle a 2 plavky...pohodička. A večer žádný trénink, ale team-building. Budeme trošku tvořit týmové a klubové ducha a přijdou i basketbalové testy.
Sobota 20.8. přišel problém v podobě deště. Bylo tu 6 tréninkových skupin, k dispozici 4 tělocvičny a déšť. Tréninky na celé soustředění jsou přesně rozplánovány a teď přišel čas rychlé improvizace. Nakonec 2 skupiny trénovaly na chodbě….bohužel 2010 to vyšlo tak, že přišly o atletiku a Káča zadala pokyn vše napravit v další části zdejšího pobytu. V tělocvičně se ale pracovalo pilně dál. Sobota byla takovou přípravou organizačních schopností na neděli.
Neděle 21.8. Tréninky běží dál, ale po obědě nastává šrumec. Odjíždí ženy, U17 i U15, všichni trenéři, do toho pár hráček přijíždí, odjíždějí mravenci a dvě mini, které tu měly zůstat. Jak tak s holkama mluvím, někteří rodiče to pojali formou: “Hele tábor, chceš jet? Na jak dlouho?“…toto není tábor kroužku basketu, ale přípravné soustředění sportovního basketbalového klubu….Po obědě se na 3 patrech balí, uklízí. Pak řešíme přesun hráček a zjišťujeme, že když některé chybí, nacpeme se na 2 patra. Takže se ještě stěhuje. Balí se sportovní pomůcky a vyráží se na poslední trénink. Já už si beru ty hráčky, které doposud byly ve skupině mravenci a snažíme se vyhnout jejich odjezdu, aby se co nejméně plakalo. Takže přicházíme později z tréninku, když mezitím chodí zprávy od trenérů, že je sbaleno, uklizeno, děti v busu a startuje se. Večer pak přichází zpráva, že děti jsou předány.
Ráda bych poděkovala všem hráčkám za odvedenou práci, jsem ráda, že se nikdo nevracel se zraněním a ráda bych poděkovala i trenérů. Celý trenérský tým nejenže skvěle pracoval, ale opět dokázal, že HB je rodina a každý pro ni uděláme i špetku navíc. Moc děkuji, protože letos jsem jejich pomoc ocenila dvojnásob, když jsem stále pajda o berlích.
Ale nám to tu celé začíná tak trošku nanovo. Přehodíme skupiny a máme U13 (2010+11 = 24 hráček) a U11 (2012+13 = oproti plánovaným 35 je tu 29) jsem rozdělila do 2 skupin, ať uděláme více práce. Přijíždí úplně nová skupina trenérů, které hráčkám představuji a jdeme na to.
Pondělí 22.8. ….ch*ije a ch*ije, jak praví klasik. Takže se opět improvizuje, využíváme všechny 3 tělocvičny a holky přecházejí zachumlané v bundách sem a tam. Nicméně opět zvládáme. Ovšem začínají klasické zdravotní trable – na bolavá stehna si zvykáme a naštěstí se holky poctivě protahují a tak to není tak strašné. Nyní přicházejí kotníky. Myslím, že na řadu se dostanou klasické noční mastičky. Jo…a ty 2010 díky dešti přicházejí o atletiku i dnes….
Úterý 23.8. Moje skvěle připravené tréninky ničí počasí. Všechny plány padají a přichází improvizace. Nakonec jsou holky v tělocvičně a mezi tělocvičnami přejíždí trenéři. Nicméně i tak holky nemine pár přesunů v dešti, z čehož následně přicházejí rýmičky a chrapůtky. Kotníky naopak drží. Problémem je, že slečny se o sebe moc neumí starat a přemýšlení jim taky nedělá moc dobře. Běžná situace….“Holky, vemte si i boty do haly“…..“A máme si vzít boty do haly?“…asistentkám už občas tečou nervy, protože to někdy je fakt náročné.
Středa 24.8. Dopo opět úprava. Počasí i nadále nepřeje výběhům a atletickým tréninkům, tak se výrazně obávám o kondiční přípravu. Odpoledne sluníčko nenápadně vykukuje a je to dobře, protože jdeme do bazénu. Zůstávám doma a holky jdou s asistentkami. Bohužel ve venkovním bazénu by zmrzly a tak jsou vevnitř. Zapomínáme jen 2 mikiny….cestou zpět je nákup a po večeři psychotesty. Pro 2013 to bylo náročné, starší se s tím popraly celkem dobře. Počet dotazů, které jsem dostala, byl celkem početný, některé se na některé věci zeptaly i 2x.
Čtvrtek 25.8. Dopo je pěkně, tak rychlá změna plánů a mažeme na ovál. Některé odpadají – teď už fakt kotníky. Večer byla poprvé plná kotníková ordinace. Bohužel musím konstatovat, že řada hráček neunese sama sebe, že nedokážou vyskákat po schodech 1 patro….Odpo tělocvičny a večer konečně přišel na řadu fotbálek.
