zprávy ze soustředění
STŘEDA 19.8.
Krátce po poledni jsem dorazila do Tábora. Stav: U19 usměvavé, spokojené, spokojený trenér. DL vychechtané, trenér v pohodě. U15 ....si nakonec na Mártyho zvykly :-).
Po odpoledním tréninku některé hráčky U19 odjížděly na své další štace a před pátou se začaly rojit mladší hráčky. Já si zase otevřela přijímací kancelář před vchodem do budovy, ale tentokráte za plného slunce. Vše probíhalo opět bez problémů, do té doby, než jsem Natálce naměřila po stále se opakujících 36,5 - 8 37,4°C.....Natálii to tak rozhodilo, že vytrousila peníze z desek a tak volal někdo z rodičů, že tam poletují dvoutisícovky, zda někomu nechybí :-). Ovšem záhy se zjistilo, že peníze nemá nejen Natálka, ale ještě Kája a babo raď, čí jsou :-) :-).
Chyba byla v přístroji a další hráčky pak měly mezi 38,2 až po 41,1°C. Tedy vyhodnotila jsem vhodné pro přijetí 38,2°C, což měla většina....pak mi ale došlo, že dost možná bude problém v tom, že mířím přímo proti slunci...Mezitím Hrstka, Bára a Hedvika děti vozily nahoru a řešily bydlení. Sice to tu a tam někdy vypadalo na hádku :-), ale nakonec si každá našla svoji kamarádku a postel.
Po večeři jsme šli všichni na venkovní sportovní areál za barák a proběhl první - seznamovací trénink nových skupin. Nyní je zde skupina EL U17, pokračuje DL, U14, U12, U10 a U9. Zde mělo přijet 12 slečen 7 - 8let, ale nakonec je jich jen 8. Jsou ale naprosto rozkošné.
Márty s Petrem pokračují, Káča přijela i s Davidem a Matýskem, já mám vedle sebe mé dokonalé asistentky - Bažanta na kondičku, Hrstíka - ošetřovatelku a nově Báru. A Hedvika má na starost mimina :-). A je tady s námi nová tvář a tou je Zuzka fyzioterapeutka, super holka.
Loni nám stovka utekla, letos byla dosažena :-). Momentálně se zde nachází 100 hráček HB Basket :-). Bohužel asi 8 lidí ze zdravotních důvodů není.
Večer jsem všechny obešla a ke svému neuvěřitelnému překvapní zjistila, že NIKDO nebrečí !!!! Pecka, super, hurá.
Zítra do toho tedy naplno hupnem.
ČTVRTEK 20.8.
Je nás plný dům :-). Nejvíce je to vidět v momentě, kdy se slejzáme u vrátnice před tréninkem a následně se pak po skupinách rozcházíme. Je to docela hukot, když začne špitat 100 slečen. Stejně je to i v době jídla. Jinak klasicky - vaří dobře, takže moje dieta zase hořce zapláče.
Dnes nás celý den doprovázelo slunce. Jedeme podle plánu, každá skupina střídá kondiční část a přípravu v tělocvičně. Hedvika se věnuje svým miminkům a ty jsou super - žádné nářky, žádný pláč, ale aktivně se zapojují do života a skvěle vše zvládají. Dokonce tak skvěle, že Hedvika jednu dvojici našla v 1,30hod v pokoji převlečenou a připravenou k tréninku....
Po obědě došlo k drobnému zádrhelu. Zasekl se nám výtah v -1p. Šla jsem do sklepa a řvala na zavřené dveře, že si výjezd pohotovosti uhradí, ať mě ne****, že to snad není možné. Těsně před tréninkem byla skupina po cca 30min vysvobozena a mezi nimi i Petr.....No, takže největší průšvih nakonec šel na jeho hlavu :-).
Mrňata všechno bolí - jak jinak a to netuší, že to bude ještě horší a horší :-). Nicméně děvčata jsou dost sebevědomá, vůbec nelení a řada z nich využila ordinačních hodin Zuzky fyzioterapeutky a předložiliy ji své kotníčky a natažené svalečky....Už abych je zase léčila já metodou, že vše se dá rozběhat :-). Každopádně ale přítomnost fyzioterapeutky je skvělá a já mám božský klid. Sídlí na 6.p a tam tedy hráčky chodí na ortopedii. Pokud mají problém ORL, či např. interna, jdou ke mě. Tam je to ráz na ráz :-).
Nyní tu máme ještě jedny šikovné masérské ruce a tak místo letošního bazénu všechny starší hráčky dostanou masáž. Nezdálo se mi, že by se někdo zlobil :-). Jinak zranění jsou nevážného charakteru a ještě nikdo nedostal stopku k tréninku.
Takže u nás zdá se vše dobrý a tluču tady na vše od dřeva počínaje, přes kov konče.
PÁTEK 21.8.
Počasí stále přeje. Na výběhy a atetiky možná víc, než by bylo vhodno. Ale těžko na cvičišti = lehko na bojišti. Máme první zranění - vyhozený kloub. Naštěstí v nemocnici dobře nahodili zpět a tak Terezka N. bude za 14dní na palubovce.
Odpoledne měly starší hráčky volno. Počasí jim opět povolilo návštěvu řeky a holky si to skvěle užily. Pak se trošku po dvojicích a s rouškou nakupovalo a nakonec přišla masáž :-).
Malé holky naopak makaly :-). Jsou teď přesně ve stádiu, že je bolí úplně všechno a fronty u Zuzany jsou nekonečné. Vzhledem k tomu, že jde pouze o unavené svaly a klouby, převzala mrňata Hedvika. Ta má těch 8 svých koťátek, ale nějak se jí postupně "vetřely" 11 :-)...Chudák Hedvika, musela jsem zakročit :-), nebo by úplně zblbla :-)
SOBOTA 22.8. a NEDĚLE 23.8.
Mám ze soboty průšvih, neboť jsem nedodala materiál k četbě. Měla jsem trošku problémy se spaním a včera jsem usnula jak mimino :-).
V sobotu odpoledne měly volno malý. Nutno podotknout, že zasloužené volno, neboť všechny bez remtání makají a dřou. Od oběda jsme s trenérkami očima propichovaly mobil - aplikaci RADAR a trnuly, zda nám vyjde počasí. Před 14,00hod jsme vyrazily. Mračna se honila kolem, ale stále byl klid. Došly jsme ke sportovnímu veřejnému areálu a zde je vstup do vody. Trička dolů a honem do řeky. Bažant dělala záchranou síť, aby nám někdo neuplaval, protože v řece je dost vody a je tam i silnější proud...no, zase to není žádné drama, ale jistotka je jistotka. Holky si to užily a neméně pak Bára, která se stala terčem radovánek 09.
Potom jsme vylezly na břeh a naše kratochvíle se rozdělily. Ty 09+10+část 11 obsadily tu část pískového hřiště, kde byla síť a jaly se předstírat volejbal asi 15:15 :-). Ty mladší podlehly kouzlu kutání děr a zahrabávání se do písku. Pak nás čekala ještě jedna koupel a domů. Přestože se to honilo kolem nás, nespadla nakonec ani kapka.
Starší holky opět plně trénovaly, ale jim se to už krátí. Ale ne tak úplně, po návratu mají pár dní volno a extraligové hráčky pokračují. Je zda řada nových hráček a nutno podotknout, že se zdají spokojené a do kolektivu určitě zapadly.
Malé holky v sobotu večer čekaly testíky. Velké je už mají za sebou. Ještě jsem neměla čas si to vše přečíst, ale každopádně holky k psaní přistoupily zcela zodpovědně. A naši práci provázela nádherná duha.
Loni i letos jsem pořád přemýšlela, že mi něco chybí, že je něco špatně....v sobotu jsem na to přišla. V předchozích letech každý, kdo přišel na druhou večeři poseděl, sešla se tam směsice kategorií, kecalo se, byla sranda. Teď každá přiletí, vezme rohlík a běží pryč. Tak jsem řekla DOST. Opět se tedy vracíme k tomu, že druhá večeře je místem splečenského klubového života a že si klidně může pokecat dorostenka s U11.
Stejně je tomu v ošetřovně. Kdysi to byla místnost, kde se mazaly kotníčky a zároveň se klábosilo. Teď máme fyzioterapeuta - na jednu stranu jste ošetřeny odborně a u starších je to super, ale chybí ta pospolitost. Takže kotníčky zase začneme mazat v jedné cimře a začneme se více družit.
Dnes o poledním klidu přišla taktéž tradiční akce - focení. Jenže...letos poprvé nejsou trička ze soustředění :-(...a velice si vážím toho, jaký je o ně zájem, neboť od počátku jsem pod palbou otázek, jakéže letos budou. No, budou doufám úžasné, ale až na počátku září :-(. Nicméně focení holky ušetřeny nebyly. Otázka byla, jak se fotit, když nemáme trička....Nemluvě o dodržení sociální bezpečnostní vzdálenosti 2m...Takže vznikla tato fotka :-).
Dnes odjela Durda, Kůča a Vajdy a přesunuly se na soustředění do Kralup. Odjel Bažant, Petr i Zuzka, kteří musí zítra do své civilní práce :-). Zítra v podvečer proběhne velký třesk a odjedou všechny starší holky a naše mimina. Zůstane nás tady 40 a čekat nás bude ještě 5 perných dnů :-).
PONDĚLÍ 24.8.
Naše žákyně a dorostenky dnes odstřílely poslední střely a odběhaly poslední metry a kolem 17,30hod se již plocha před budovou plnila rodiči. Vše proběhlo až překvapivě v pohodě - já přebírala pokoje, Márty se postaral o vybavení, Hrstík o balíčky na cestu, Kateřina převzala starost o večeři pro zůstavší skupinu a Hedvika si krásně zorganizovala mrňata...tedy vidět je stěhovat jejich kufry bylo úsměvné - byly tu 5dní a některé měly zavazadlo větší, než jsou ony sami :-).
Musím opět konstatovat - velké díky všem mým kolegům trenérům. Ta nejdivočejší část soustředění proběhla v klidu, každý dělal co měl a dělal to dobře a já jsme za tuto skupinu šťastná. Přálo nám počasí, víceméně i zdravotně vše proběhlo v klidu a tak doufám, že i holky si to letos užily a budou mít na co vzpomínat.
Dorostenky a U15 čeká pár dní volna a pak opět nastupují do tělocvičny.
Musím se ještě zastavit u skupiny U9 - tedy u našich 8 broučků roč.2012+13. Byly skvělé, trénovaly pilně, brečelo se minimálně. Hedvika tedy měla stále co dělat :-), za což má u mě velký dík, ale zvládly to všechny statečně :-) :-).
Zůstáváme celé minižactvo. Bohužel hodně hráček chybí v kategorii U11 a že nejsou komplet 08, to snad ani pravidelného čtenáře nepřekvapí...
Čeká nás dalších 5dní práce a tak držte palce, ať vše proběhne v pohodě, jako doposud.
ÚTERÝ 25.8. a STŘEDA 26.8.
Úterý byl první den, kdy jsme zůstali jen mini. 40 hráček je rozděleno do 3 skupin a v těchto skupinách budou mít jeden výběh, jednu atletiku a jednu tělocvičnu. Skupiny jsou méně početné a je tak více času na individuální přístup.
První vlna "seznámení se" s realitou u 10 a ml. již proběhla a neděste se prosím dopisů "nedávám to, přijeďte si pro mě, bolí mě to a to apod". Holky z nicnedělání skočily do 3fázového tréninku, jsou unavené, vše je bolí, daleko více inklinují ke stýskání. Tady v reálu nikdo nebrečí. Občas si asi někdo někde kňourne, ale žádné drama. Já slzy letos např.neviděla - tedy dnes první, kdy jednu rozplakal dopis z domova :-). Je to pro ně strašně náročné, ale vše zvládají skvěle. Věřte, že kdyby se fakt něco dělo, budu první, kdo to bude chtít řešit a případně děti poslat domů. Pro ty malé je všechno nové, je toho strašně moc, já občas zvýším hlas (a někdy hodně :-)) a jak říkám - kdo přežije první sousko, je basketbalista :-).
Dnešní den byl ve znamení volna a v programu byl "bazén". Jak známo, hygienická opatření nás letos zahnala do řeky. A bylo to super. Sice strašně foukalo, ale u řeky byl klid a tak jsme tam naskákaly a užily si bezvadné odpoledne. Tomu předcházelo klidnější dopoledne, kdy holky prošly basketbalovými testy. Protože většině došly zásoby sladkostí, přišel požadavek na nákupy. Od řeky jsme tedy cestou přes louky šly do TESCA. Dlouho mi děvčátka nedůvěřovala, že cíl cesty bude dosažen. Leč stalo se a před obchodem začaly hučet, že je to velký krám...úplně jsem strnula....pražandy a řeknou mi, že je to velký obchod..... Udělaly jsme skupinky, které chodily po 5minutách, v rouškách. U košíků stála asistentka Bára a usměrňovala skupinu a u pokladen Andy, která se stala přebornicí u samoobslužných pokladen :-) :-). Následně jsme vyrazily cestičkou k ubytovně....nejprve přes parkoviště, pak loukou, následoval sráz k potoku, který jsme musely přeskákat po kamenech a pak dle "karlíkova zákona" jsme musely do prudkého kopečku :-). Všechny se zaradovaly, když se před námi ukázaly siluety internátu. Leč brána byla uzavřena a tak poslední perlou našeho výletu bylo přelézání plotu :-). Naštěstí to v půlce skončilo a Bára přinesla klíče, protože malé by to nedaly :-). Sladké ovocné knedlíky byly skvělou tečkou za dnešním dnem. Ovšem nebyla to definitiva :-). Já si ráno přispala..nějak se mi nedaří tu spát. Z postele mě vytáhly 09 s ukulele (nevím, jak se to píše) a písní o košíkové. Bylo to úžasné a tak mě napadlo na toto téma zahrát představení. Choreografii jsem nechala na asistentkách a to, co jsme večer s Káčou měly možnost vidět....bylo to úžasné a vy to najdete na fb a instagramu :-).
ČTVRTEK 27.8. a PÁTEK 28.8.
Poslední dny. Holky už mají některé sbaleno, některé pokoje i nadále vypadají jak po výbuchu granátu. Do atletického programu zařazujeme soutěže a v tělocvičně už jen pilujeme hru. Nálada na palubě stále dobrá i když se tu a tam nějaké drobné roztršky ukazují. 40 holek - ponorka - je to celkem pochopitelné. Ale i o tom je soustředění. Musíme se naučit "jet na morál" a překonávat tu větší, tu menší problémy. Zatím to zvládáme. Jen kotníčků k mazání přibývá :-). Moc neumíme běhat a tak nás všechny trápí kotníčky. Tedy večer mažeme a mažeme a mažeme. A už se těšíme domů.
SOBOTA 29.8.
Dopo poslední tréninky. Pak rychle balí Káča a Kudějovic odjíždí před obědem. Následuje balení a to včetně všeho vybavení, které cpeme do mého auta. Pak jdeme ještě odpo na výběh, ale protože prší - poprvé, co tu jsme, tak jdeme do tělocvičny. Nějaké soutěže, legrácky a na závěr vyhlašujeme vítěze atletických a basketbalových testů. Dobalujeme, uklízíme a dole jsou už první rodiče. Ukázněně čekají venku.
Je 18,20hod 29.8., internát utichá, všichni už odjeli, takže i já jedu domů.
Bylo to super, moc všem děkuji a těším se v Táboře na soustředění 2021 :-)
