letní soustředění 16. - 26.8.2018
DEN PRVNÍ
16.8. - příjezd
Cesta proběhla v klidu. Hned po příjezdu se ukázaly první slzičky, ale jak rychle přišly, tak rychle odešly. Starší děvčata se o slečnu skvěle postarala. Letos jsme měly vše pěkně v klídku. Vynosily jsme zavazadla, ubytovaly se, s dostatečným časovým prostorem jsme vybalily a šly na večeři. Pravdou je, že některé holky nechtěly čekat na výtah a (podotýkám 09) vytáhly kufr do 7patra. Až vám děti budou hlásit, že neměly dost pití, pak věřte, že pár kartonů zbylo u recepce a nikdo je nepostrádal.... Po večeři jsme šly ven, abychom se seznámily s tím, co nás čeká. Všude píšu Y, protože jsme tu samé ženské !!!! Večer jsme s asistentkami zabředly do všech papírů a čekaly jekot svěřenkyň. Ovšem na pokojích bylo naprosté ticho. A protože musíme dodat počty dětí na jednotlivých patrech, šly asistetnky děti počítat. Jaké ale bylo překvapení...oproti původnímu počtu 37 hráček, jich máme 39. A v součtu na pokojích 33....ne, nebojte se :-). Jeden dvoupokoj se zamkl a tak nám tyto hráčky "chyběly" :-). Takže zítra spuštíme tréninky.
DEN DRUHÝ
17.8. - první tréninky
Dopoledne jsme pronikly do systému tréninků a vyrazily vstřebávat první sprintíky, první švihadla a první dvojtakty. V U13 to dopo vypadalo, že holky drží míč prvně v životě. Ty nejmenší žasly, co všechno se dá za 2 hodiny uběhat. No ani netuší, co ještě zvládnou :-) Opět nás trošku trápí počty. Nějak se prostě letos nemůžeme dopočítat dětí.... Na srazu před odchodem na tréninky čekáme na nedochvilné...však ony si zvyknou chodit včas, až každou minutu odběhají.... Tak se postupně scházíme, tu se jedna vrací pro kšiltovku, druhá pro ponožky, třetí pro gumičku a po 15min se to rýsuje nadějně. Jen mě pořád jedna chybí. Holky ji vyběhly hledat. Nakonec se ukázalo, že ji nějaký dobrák zamkl v pokoji. Olé, jsme všechny. Jenže nastal problém s výtahem. A bydlíme v 6.a 7.patře....takže pěkně půl dne po svých :-). Blbý to měly ty, které po tréninku vyšly 6 pater a tam zjistily, že klíče nechaly v recepci. Ale výtah jsme nerozbily my. No a ty klíče, co spadly do sklepa, jsme našly. Ale ty druhé se nám stále nedaří najít....
Jinak holky jsou hodné, všichni je tu chválí, že se chovají slušně. To mám moc radost. Slzičky jsou minimální, až jsem překvapena. Legrace na pokojích maximální, což překvapena nejsem, ale mám z toho dobrý pocit. Takže "u mě dobrý"
DEN TŘETÍ
18.8. - už to začíná bolet
Tak už jedeme "klasiku" : snídaně - trénink - oběd - trénink - večeře - trénink. Dnes nastal jen jeden drobný problém a to když se nám rozbil koš v tělocvičně. Ale ukázalo se, že jsem dokonalý opravář a 08+09 tak mohly vesele nastoupit k nejtěžšímu úkolu - postupný útok. 06+07 dnes odpoledne neměly úplně svůj den a tak jsem zvyšovala hlas...hodně zvyšovala hlas. Máme také první marůdky, ale zítra již naběhnou do plného provozu. Nikdo nebrečí víc než 1minutu denně a tradičně výborně vaří. V mém pokoji je židle a na opěradle má nápis "tlusté prase"....no, vzhledem k místní kuchyni se obávám, aby mě židle na konci soustředění unesla. Ale asi je zvyklá.
DEN ČTVRTÝ
19.8. - bazén a odpočinek
Dneska jako velká pohodička. Dopo 06+07 vyrazily na atletiku. Vedro stále nepolevuje, ale holky dřou jak koně. Asistentky jsou z nich úplně nadšené. Já s 08+09 prožila dopoledne v tělocvičně a zkoušely jsme postupný útok. Jak to vysvětlit...je to něco, jako když hrajete 1x týdně pro zábavu na piáno. Z ničeho nic vás posadí do orchestru a chtějí, abyste s ním zahrál Beethovenovu Devátou. A za pultíkem stojí dirigent, který při každé chybě zuří, láme taktovku a trvá si vlasy. Tak zhruba takto to vypadá každý rok, když učím nové hráčky rotaci :-). Odpoledne ale bylo všechno příkoří zapomenuto a jely jsme do bazénu. Po dlouhé době se nám stalo, že pobyt v aquaparku byl s ohledem na počasí dokonalý. Tak jsme to o hodinu natáhly. Bohužel jsme přišly o nákupy... No a snad poprvé v historii jsem zrušila večerní trénink, resp. basketbalové testy a nechala holky odpočívat. Vedro znásobuje únavu a tak jsem vyměkla :-). Podmínka však byla, že se nebude lítat po chodbách.... No je to asi 15min, co jsme se vrátily z oválu :-). 08+09 se ten odpočinek nějak vymkl z ruky a tak se šlo. Jenže ty pipky udělaly prosebné divadílko a já zase podlehla :-) :-) :-).
DEN PÁTÝ
20.8. - horko a dobrá nálada
Dnes se nad Táborem neukázal ani mráček. Ani na nebi, ani v naší ubytovně. Zejména 06+07 si odpo užily slunce až dost. Za odměnu, že i za těchto drastických podmínek jely na doraz, měly večer střelecký trénink. A v tak bezvadné náladě, že jsem z toho měla obrovskou radost. Obecně tato parta si to skvěle užívá, maká, baví se, směje se a fakt bomba. 08 a 09 pomalu partu začínají tvořit. Na pokojích jsou "podle škol", kam chodily na přípravky, ale už pomalu a nesměle pokojíky začínají opuštet a lítat po chodbách. Super :-)
Je to neuvěřitelné, ale zítra máme půlku za sebou. Najede dalších 40 hráček a bude tu hukot....90 ženských :-). Jo a budu už psát ve slovesech i "i". Budou tu 3 trenéři :-).
DEN ŠESTÝ
21.8. - příjezd zbytku HB
Tak takto nějak si představuji správný hektický den. Ráno mám vyzvednout klíče od tělocvičny na SPŠ. Tady vstávám dříve a ejhle, neteče voda. Informuji trenérky, vrátnici a odjíždím. Po návratu už vím, že 6 dětí na 1 spláchnutí WC není značka ideál. Naštěstí je vše vyřešeno obratem a problém obrovských rozměrů se nekoná. Vše připravuji na příjezd 40 dalších účastníků letošního soustředění a lehce nestíhám. Dopo tréninky v pohodě. Následuje tzv. mastičkování, tedy ošetření všech bolavých kotníků a kolen. Po obědě předávám otěže organizace příjezdu Mártymu a ..... věřím, že to nějak klapne. My totiž odcházíme na atletický ovál a čekají nás závody. Opět musím prohlásit, že před těmi holkami smekám. Jely opravdu na max. Na večeři již jdeme v počtu 90 osob. Fronta na kus žvance se zdá být nekonečná, ale já ráda vidím všechny ty moje holčičky :-). Záhy ovšem zjišťuji, že mě chybí můj mobilní aparát. Ne, že by mě chyběl, ale přeci jen.... Rozcházíme se na večerní trénink a já jdu s 08+09, tedy budoucími U11. Velká paráda :-).
Takže jsme tu konečně všichni. Tedy bez marodů a některých hostujících hráček. Obsazujeme 4 patra internátu a je to docela hukot. Čeká nás společných 5 dní a já pevně věřím, že proběhnou v pohodě. Vyšší cíle si nekladu :-).
Ten mobil jsem nakonec našla...byl celý den na přední sedačce auta. No nikdo nemůže být dokonalý. A super zážitek. Máme tu 5 dní hráčku roč.07. Dnes přijela její sestra 2010. Proběhlo nekonečné objímání maminky a proud slziček. Plnohodnotně se zúčastnila starší ze sester. Matka celkem záhy estrádu ukončila a já vzala obě sestry nemilosrdně (je mi to vlastní :-)) do výtahu. Tam se starší ze sester strašně rozchechtala. Nechápala jsem. "Já se směju, jak jsem brečela"....nejsou ty děti roztomilé ???? :-)
A ještě jedna perlička dnešního dne. Přišla pošta a tedy zvýšená aktivita pozornosti. Dopisy dostávaly i 06 a já do nich rýpala, zda na to už nejsou trošku staré. V tom ale zaznělo "Hanka Brejlová". Prvotně jsem si myslela, že si ze mě dělá legraci dcera, paní Kudějová. Ale na pohlednici je jakási ženská v zeleném, v nějakém naprostém šoku a nadšení a s basketbalovou síťkou na krku. A v textové části "Ahoj Haničko....posíláme pozdravy....jsou na 10 dní tvoje.....opatrujte se a pevné nervy...posíláme pusu....rodiče Mistrů U11". Tou ženskou jsem byla já. A těm všem maminkám a tatínkům moc děkuji. Opatrujeme se, makáme a ...já je nechci chválit, neboť chvála snižuje morálku a nasazení. Neříkejte jim to, ale jsou bezvadné. A s 06 dokonalé :-).
DEN SEDMÝ
22.8. - fronty na jídlo
Tak jsme všichni. Zítra dojedou poslední hráčky - hosti a konečně i Márty bude mít takřka pohromadě celý extraligový tým. Museli jsme posunout časy jídel, protože při počtu 93 osob výdej jídla chvilku trvá. A taky jsem musela sehnat ještě jednu tělocvičnu. EL U17 je jedna skupina, druhou jsou holky hrající DL U17 a pak "moje" drobotina - U14, U12 a U11. A včera taky přijely nejmladší :-). Ročník 2011 :-) a jsou super. Ty nejmenší v U11 máme ještě na tréninky v tělocvičně rozděleny, aby se opravdu dalo každé věnovat a k něčemu ta dřina byla. I trenérský tým je nejpočetnější v historii. Už nám sotva stačí 2 sražené stoly - je nás 10 :-). No a jinak ???...sluníčko svítí, poštu mi nosí z vrátnice už po taškách, výborně vaří, trenéři jsou už tak unavení, že ani nekřičí a nemáme žádné vážné zranění. To, že mažeme asi 12 kotníků a kolínek, to je naprosto normální.
DEN OSMÝ
23.8. - konečně prší !!!!
Taková každodenní klasika. Snídaně - trénink - oběd - trénink - večeře - trénink - druhá večeře - smrt. Tréninky jsou jak na houpačce. Některé skupině se podaří, některé ne. Ale to je normální a my trenéři si máme alespoň o čem povídat. Odpoledne šly malé holky do bazénu a všechny předpovědi hlásily déšť. Člověk už pomalu ani neví, jak vypadá. V aquaparku probíhá rekonstrukce krytého bazénu a tak trenéři spekulovali, kam se schovat, neboť déšť neměl dlouho trvat. Nakonec z toho bylo asi 10 kapek, takže se holky dorachtaly, došly si do krámu a přijely přesně na večeři. Neminula nás ani návštěva nemocnice. Ze 4 pacientů byly 2 trenérky...ach jo.... Jedny kapky do očí, jedny antibiotika a dvě mastičky na kolena - hráčky. Zhruba před hodinou, kolem 22hod, bylo zřejmé, že se přes Tábor přežene bouřka. My trenéři spíme v pokojích nad sebou. Všichni okna dokořán a najednou...jedna kapka, druhá kapka a všichni jsme vylezli z oken a začali křičet: "prší" :-)....no kapek asi bylo víc než odpoledne, ale nijak závratně a pořádná bouřka se nám uctivě vyhnula.
DEN DEVÁTÝ
24.8. - zataženo.... :-(
Dopo normálně probíhají tréninky. Já trošku svůj program upravuji a u U12 za mě supluje Káča, protože jedu s jednou sesterskou dvojicí do nemocnice. Jednu 24hod trápí vysoké horečky a druhé jsme diagnostikovali zlomeninu. Zlomenina se potvrdila. Následně přichází další problém a tím je počasí. Starší holky mají jít do bazénu, ale venku se střídají mraky, slunce a déšť. A vzhledem k tomu, že já mám štěstí na rekonstrukce, je právě z důvodu rekonstrukce zavřen vnitřní bazén. Tedy je jasné, že tato skupina má smůlu. A déšť není zdaleka jen problém stran bazénu. Po obědě přichází tradiční focení. Rozdali jsme všem hráčkám nová trička, shromažďujeme se na focení a venku leje. Jenže zítra tu už některé nebudou... probíhá hektické řešení situace, fotíme se na neobvyklém místě a není to ono.... pak na chvilku přestane pršet a "jdeme do klasiky". Takže to nakonec nějak klaplo. Přežíváme odpoledne a i večerní tréninky. Jedeme už tak trošku "na morál", ale to k soustředění patří. První parta už má v hlavě balení, druhá ví, že se teprve blíží k půlce...
DEN DESÁTÝ
25.8. - stříháme metr
Ráno zataženo. Počasí bylo naprosto ideální na venkovní tréninky. Jenže děti, které jsou zde již 9 dní, tak trošku už jedou "na morál". Ale jedou na něj skvěle :-) a do života tuto situaci budou bezpochyby potřebovat více, než prohoz driblinku za tělem. Zahajujeme první část balení a vyhlašujeme kapitány kategorií U11 - U14 a to po hlasování týmů. Je to dnes trošku hektické, ale zvládáme s přehledem. Zejména, když hodlám rozdávat zbytky triček z předchozích let. Po zralé úvaze je dávám nejmladším účastnicím - roč.2010 a 11. Trvalo jen pár minut a rozlítly se dveře mého pokoje, kde stály 09 a taky chtěly trička :-). Nakonec jsem z toho celkem úspěšně vykormidlovala a dala je všem novým 08+09 :-). Mimochodem úžasné budoucí HB-hráčky. Večer jsem ještě ocenila nejlepší výsledky atletických závodů a Kajk mezitím namazala několik kotníčků zázračnou mastičkou :-). No a dostala jsem dárek. Tým trenérů je tvořen převážně (ale opravdu hodně převážně :-) ) z mých odchovankyň. Odvedly tady hromadu práce. Ať už staráním se 24hod o děti, či vedením tréninků. Ohromně si jejich práce vážím a moc jim děkuji. Při večeři jsem od všech těch cca 80 holek a 10 trenérů dostala dárek. Upřímně...tušila jsem něco :-), ale přesto mě naskočila husina. No, myslím, že ho zítra večer na Zličíně uvidíte :-). Večerní rozloučení trenérů proběhlo v dobré náladě a já doufám, že ve stejném duchu zítra tuto část soustředění ukončíme.
DEN JEDENÁCTÝ
26.8. - jedeme domů
Dopo ještě probíhaly tréninky. Měly i odpoledne, ale na večerní rozlučce trenérů jsme vymysleli, že proběhne jakýsi miniturnaj a to mezi EL U17, ŽL U15 a....našemi HB ženami "B" - tedy trenérkami :-). Tím pádem bylo třeba početné a kvalifikované publikum. To vytvořily všechny mladší hráčky. Potom začal definitivní úklid. Busem jsme odjely o 30min dříve, neboť jsme měli obavu, jak bude vypadat doprava směr Praha. Nakonec jsme i zvolili jinou trasu. 05 nám zamávaly a v Táboře společně s 04 - 00 pokračují. Přijel nový trenérský tým a čeká je posledních 5 dní. My v nových tričkách dorazily na Zličín o 30min dříve a byla tam strašná zima. Řada hráček hned slzela, že tam nejsou rodiče. Všichni přijeli :-).
