Táborský zpravodaj 2017

aneb jak se nám vede na soustředění

Den první, 15.8.

Přesně v 17,00hod dorazil autobus na místo určení. Následovalo velké stěhovaní národů. Každá si musela přenést zavazadla a hektolitry pití od autobusu až do 5, resp.6 patra. Buďte klidní, budova je vybavena výtahem. Nebudu tajit, že některé petky to nepřežily...ale už alespoň víme, že pokud karton šoupeme po betonu, může dojít k prodření dna lahve. Rozdělily jsme se do pokojíků a následovala večeře. Potom přišlo na řadu ložní prádlo a zkouška, zda dokážeme povlékat. Prošly všechny. No a konečně v 19,00 se vyrazilo ven. V doznívajícím vedru byly holky seznámeny s programem, řádně poučeny o všem možném i nemožném a vyrazily na své první ovály . Ač je to skoro neuvěřitelné, nikde se nebrečí. Dlouho večer byly plné energie, ale ono to přejde .

Den druhý, 16.8.

Naše kroky na první trénink doprovázel déšť. Naštěstí šlo o pouhou přeháňku a tak malé holky - sk.1 (nové 06 + 07 + 08) mohly vyrazit pod vedením kondiční trenérky Páji na první výběh. Velké holky - sk.2 (05+06) nastoupily do tělocvičny a čekaly nás první tréninkové dávky letošní sezóny. I po obědě padlo něco málo kapek, ale záhy vylezlo sluníčko. Na kondičku šla sk.1 a čekaly ji kromě písku i mimořádně oblíbené schody . Já se sk.2 v tělocvičně trošku bojovala, neboť největší problém bylo udržet stejné pořadí v zástupech ....Ale zvládly jsme to . Po večeři pak sk.1 ještě krátce potrénovala v tělocvičně a skupině 1 Pája schody neodpustila Smile. Večer se ukázalo pár slziček, ale nic dramatického. Nakonec jsme s trenérkami měly co dělat, abychom je rozjařené a vysmáté zahnaly do postele....

Holky - asistentky budou dávat fotečky na instagram - hbbasketpraha. Až něco nafotíme, doplním i zde. Jinak holky stále píší dopisy domů, tak se těšte, asi brzo přiletí velké zásilky .

Den třetí, 17.8.

Den zalitý sluncem. Jako by přímo volal po atletickém tréninku . Neminul ani jednu skupinu. Sprintíky, startíky, obrana a nejméně oblíbená rychlostní vytrvalost. Obě skupiny se vystřídaly i v tělocvičně a tam to bylo o poznání méně náročné. Tedy co se týče běhání. Bylo to tam náročnější na hlavu....v některých případech basketbalová hlava dnes neměla svůj den . Večerní trénink 07 byl ale lahůdkou na závěr dne . Asi největším problémem a pro mě nejnáročnější činností je, uložit holky do postele. Trávím 1,5hod pobíháním mezi 5. a 6.patrem a snažím se je utišit. Dnes už došlo i na kliky....

Den čtvrtý, 18.8.

Dopoledne jsme testovali. Přijel Márty a hned si nás pěkně kontroloval...testy byly složeny z atletických disciplín, střelby a driblinku. Bylo super, jak holky makaly, jak se povzbuzovaly a pěkně si hrábly. A jejich dřina byla odměněna. Odpoledne jsme vyrazili na koupák. Jak když do nich střelí - všechny letěly do vody a celé odpoledne se ráchaly a navštěvovaly bufet. Domů jsme to vzali přes náměstí v Táboře a lehce jsme ťukli do husitské problematiky. Pak už jen sladké knedlíky k večeři a pohodička. Tedy ne tak úplná...holky musely uklízet. Během soustředění úklid nehrotíme, ale toto už bylo přes čáru....a hodně přes čáru . Je 22,13hod, před 15min byla večerka, tak já je vyrážím ukládat...myslím, že mám na nejbližší hodinu program....

Den pátý, 19.8.

Po dni volna následovala pravidelná dřina. Obě skupiny čekala atletika a plnohodnotně se zapojily všechny trenérky - tedy kromě mě. Pro mě by to byla smrt... V tělocvičně jsme pilovaly poslední úkoly na tento týden pro kategorii U13 a U11. Zítra přijedou ženy - ml.žákyně a bude tady zase o něco rušněji. Přeci jen 90 ženských pod jednou střechou bude dost. Přerozdělíme skupiny a budeme trénovat jako U14 (04+05), U12 (06+07) a U11 - víceméně skupina začátečníků. Taky se nám vymění trenérské složení. Jen já zůstávám .....

Den šestý, 20.8.

Dopoledne i odpoledne normálně trénujeme. V podvečer najíždí druhá lavina a rázem je nás plný dům. Konečně si připadám zcela uspokojena. Mám všechny ty "svoje pipky" pod jednou střechou. Skoro je to až dojemné, vidět přijíždět ty nejstarší, které sem ještě nedávno jezdily jako dětičky. Příkladně služebně nejstarší hráčka HBB - Kačka Buřilová, právě ukončila 5 dní v roli asistentky a přesunula se k týmu žen. Po domě rázem nastává šrumec, malé holky jsou trošku vyvalené, co se tu kolem děje, ale zároveň lehce krotnou. Večer se mění i trenérská posádka. Celkem je nás celých 90 osob a to už je na frontu v jídelně.

Den sedmý, 21.8.

Klasický den. Ráno vstaneme a 90 lidí se sejde na snídani. Zhruba za hodinu se stejných 90 lidí sejde u vrátnice, rozdělí se do 5 skupin a vyrazí na tréninky. Po poledni se potkáme u oběda a následuje cosi, čemuž říkáme polední klid. Starší holky odpočívají a malé lítají a řvou po celém baráku. Kdo plnohodnotně odpočívá, jsou trenéři, kteří spí. Ve tři zase stojíme u vrátnice a vyrážíme na odpolední trénink. Pak rychle na večeři a za hodinu se pro změnu potkáváme u vrátnice a čeká nás poslední dávka tréninků. Potom proběhneme ještě druhou večeří a to je jediné místo, kde si s trenéry krátce vyměníme postřehy uplynulého dne. Pochopitelně si říkáme veselé historky, které nám předkládají vaše drahé dětičky. A čeká nás úkol nejtěžší. Pokusit se nahnat holky do postele a dosáhnout třeba toho, že u malých se to podaří dříve než ve 23hod a u starších máme za cíl půlnoc.....Ano, není skromných cílů . Takže tady, jak říká Márty, pohodinda. /// Fotky nestíhám, tak snad zítra, omlouvám se.

Den osmý, 22.8.

Dopo měly jít skupiny 3,4 a 5 (tedy 04 - 08) do bazénu. Ale protože nebylo žádné oslnivé počasí na koupání, udělali jsme změnu programu a půjdeme až ve čtvrtek, kdy předpověď hlásí tropy. Holky jsme tedy vyhnali ven a udělali tzv. kruhový trénink. Díky početnému a skvělému týmu mých trenérských asistentů, jsem nemusela trénovat a ujala se role fotografa. Při této příležitosti jsem navštívila i trénink U17, kde vrcholí přípava na středeční utkání žen proti U17. Na stejné utkání se utajovaně připravují i ženy, pod trenérskou taktovkou nové trenérky. I tam jsem si dovolila udělat pár foteček. Odpoledne a večer se normálně trénovalo a na děvčetach je vidět únava...no, když ještě kolem půlnoci žvaní, není se asi ani čemu divit.

A začíná něco, co mě opravdu komplikuje život....předčasné odjezdy hráček. Musím hlídat kdo a kdy odjíždí, řešit slzavé pohledy těch, které zůstávájí, každý den hlásit do kuchyně a na ubytovnu kolik nás je...fakt pecka....Tak třeba příští rok budeme všichni až do konce......

Den devátý, 23.8.

Dopoledne se trénovalo podle plánu. Po obědě se fotilo. Tradiční foto všech hráček HBB proběhlo v nových tričkách. Odpoledne přišel "zlatý hřeb soustředění". Utkání žen proti U17. Dorostenky nastoupily v černém a ženy v bílém. Většina fanoušků - tedy dětí, oblékla trička bílá, tudíž daly jasně na vědomí, komu fandí. Utkání bylo zahájeno představením všech aktérek, za bouřlivého ohlasu diváků. Duel byl vyrovnaný, nicméně vítězství, tedy zrušený večerní trénink, si těsně vybojovaly dorostenky. Večerní tréninky měly všechny ostatní. Bohužel nejsem schopna dát všechny fotky na web, protože prostě nestíhám. Ale o nic nepřijdete. Všechny fotky najdete po ukončí soustředění na "rajčeti hbb".

Den desátý, 24.8.

Já už melu z posledního...každý den chodím spát kolem 2hod, přes den se už kolikrát nedostanu ani do svého pokoje a tak se možná ze všech nejvíc těším domů. Nicméně holky mi dělají radost. Makají, nefňukají a basketbalově to vypadá dobře. Dnes jsme dopoledne ladily poslední basketbalové detaily a odpoledne vyrazily do bazénu. 80 lidí přepravit busem není žádná legrace a tak jsme se rozdělily na "svéprávné" - ženy a dorost a na ty "ostatní"- tedy děti školou povinné. I tak to bylo trošku dramatické, neboť napěchovat 40 dětí do busu nebylo dalšími cestujícími přijato úplně pozitivně. Odpoledne jsme tedy proflákaly u vody a mělo to klasický průběh. Rychle do vody, tobogán, vířivka, skluzavky, pak bufet a dotazy, kdy už půjdeme. Cesta zpět je pěkně "po svých" a nemineme Billu. Na konci cesty ale číhá 130 schodů... běžně je holky běhají, tentokráte jdeme v pohodě a holky se stávají mými kouči. Zatímco já umírám, jdou vedle mě a "zaber, pojď, ještě kousek; to dáš"... fakt nevím, kdo je to učí...