týden 11. - 17.11.
POZOR
- V pátek 22.11. trénink 07+08
- PONDĚLÍ 18.11. – 19,00hod – bazén 09+08 (+ Kukle, Smrča)
- ČTVRTEK 21.11. – po focení bazén 07+06 / v pondělí volno !!!
PŘIPOMÍNÁM,
- že je třeba odevzdat zdravotní prohlídky !!!!! platí pro všechny hráčky hrající soutěže (tedy včetně žen a Šmoulinky). Prosím pak dodat lékařskou zprávu (stačí kopie) a originál dokladu o platbě.
- ve čtvrtek 21.11. focení od 17,00hod, hala Radlice, všechny kategorie, včetně žen A
- konkrétní hodnocení utkání najdete na fb a na webu v zápise utkání
Vážení přátelé, ač se to může zdát opravdu neuvěřitelné, 9.12. by měla být předána stavba nesoucí označení „rekonstrukce haly na Zličíně“. Pokud by bylo vše v pořádku, můžeme se ještě během prosince stěhovat „domů“. Zatím ještě nebouchejte špunty, důsledně klepejte na dřevo, či lépe na nehořlavé materiály a držte palce.
V pátek celá naše rodina přerušila basketbalový život a vyrazili jsme na promoci Mártyho. Bylo nutno, abych tepláky, ku své velké nelibosti, vyměnila za šaty a „šla za ženskou“. Ve středu jsem svůj outfit zakoupila a byla na sebe hodně hrdá. Když jsem si to v pátek štrádovala k aule Univerzity v Ústí, otec, jdoucí za mnou říká: “Víš, že máš na p***li díru?“….no nevím, kdybych věděla, tak ji tam asi už nemám…. Zatímco Kateřina se smála, až se za Matese popadala, já propadla totální depresi…Záhy jsme našli řešení. Z kabelky jsem vytáhla tejp a Káča jím díru přelepila. Plyne z toho jasné ponaučení – noste tejpy vždy a všude.
Když jsme s Káčou, ve svých modelech dorazily na trénink 08+09, přišel šok. Tak velký, že holky vůbec, ale myslím opravdu vůbec, nebyly schopné cokoli udělat, během tréninku bylo takové ticho, že by bylo slyšet spadnout špendlík. To co se odehrálo na hřišti, bylo tak tragické, že jsem trénink raději ukončila s lehkým předstihem…
A právě U11 v sobotu nastoupily k druhému kolu. Z mých kategoriích je to ročník, který doposud nejlépe trénoval. Na víkend ale padly 2 hráčky a nebylo mi z toho veselo. V Jenči jsme nastoupily proti Nuslím. Ty tentokráte byly kompletní a když jsem je viděla hrát proti BŠ, měla jsem velké obavy z našeho výsledku. Ovšem holky na to vlítly a já jen žasla. Po 1/4 jsme měly nástřel na kilo. Druhá pětka ale zmatkovala a tak jsme kýžené stovky nedosáhly a vyhrály „jen“ o 70b. Hned poté proti nám nastoupil domácí tým BŠ. I zde holky jasně kralovaly na hřišti a soupeře přehrály o 31b. Jen krátce – holky mě udělaly obrovskou radost, makaly v obraně, chodily do brejků, snažily se kombinovat v postupném útoku, dobře hrály 1 na 1.
S Káčou jsme přejely na Aritmu. Letos poprvé jsem měla možnost vidět U14. Tým v týdnu doplnila Véča a ode mě ještě jednou do Kladna velký dík. Byla radost se na to koukat. Ano Benešov nepatří mezi favority skupiny, ale holky hrály krásně. A kilíčko padlo. „Tak nějak“ to vyšlo právě na Véču…kdo by to byl čekal…
No ještě se u ŽL U14 zastavím….opravdu si nejsem jista, zda otevřená soutěž ŽL U14 je to pravé ořechové….Chvilku jsem měla pocit, že oba týmy si během zápasu žijí takovým vlastním životem. My z toho měly radost, holky vymýšlely kombinace, basketem se bavily a cílem bylo dát stovku. Soupeř zcela určitě prožil utrpení, čekal na konec a moc radosti ze sportu mu to nepřineslo.
Poslední, co nás s Káčou v sobotu čekalo, byl zápas žen. Také přijel Benešov a situace se lehce otočila. Soupeř jasně využil své výšky, důrazu, síly, rychlosti a my kolem jen plápolaly. Navíc se zranila Zahrada, která má poslední dobou neuvěřitelnou formu a opět nás zradila střelba. Minus 34b je náš nejhorší dosavadní výsledek. Do haly dorazil i Márty a přinesl zprávu z Trutnova, kde naše U17 v EL vyhrály. I zde zařádily nemoce a zranění a holek bylo málo. Poslední sobotní zpráva přišla opět z Jenče, od Petra Š., který v DL U17 s děvčaty prohrál o 80b.
V neděli se moje cesty s Kateřinou oddělily. Já ráno vyjela se ženami do Benešova. Doposud jsme jezdily v 11 lidech a já nestíhala střídat (opravdu ideální počet hráčů na zápas je max.10, aby si všechny zahrály). Do Bene odjelo 7 hráček. Paradoxně nás bylo poprvé málo a poprvé jsme měly dobrý vstup do zápasu. Jenže chybělo nasazení, pobláznění, fandění, hecování….takže na to byla Novajda sama a to nestačilo. A některé chyby byly opravdu alarmující.
Jela jsem domů, cestou koupila nějakou prasárničku k obědu a když jsem k němu usedla, volala Kateřina, ať ji vyzvednu na Aritmě, že se mnou pojede na U11. Jo a že U14 chyběl ke kilu proti Sojkám z Pelhřimova 1 koš a naopak Petr Š. v DL U17 na domácí půdě s BŠ zabojoval a kilčo jsme nedostali….
Takže odhazuji vlašák, sedám opět do auta, mažu na Aritmu a vyrážíme opět do Jenče. Začínáme ve vydýchané hale se Spartou. Začalo to skvěle, výborná obrana, dokonalé přihrávky, 1 na 1… Po 1/4 vedeme 19:7. Pak ale přišlo utrpení….do konce utkání to byla přehlídka špatných přihrávek. Některé vycházející ze snahy o nápad, kombinaci, některé technicky špatné. Spartu jsme porazily o 20b. Venku tma, lehce po 18hod, já, Kateřina i holky na hraně padnutí….a před námi BŠ. Holkám jsem říkala, že to bude „na morál“. A bylo a já smekám a máme velkou radost, protože holky to zvládly a z Jenče se za celý víkend vrací s plným bodovým ziskem.
Víkend byl náročný, ale v zásadě úspěšný.
A ještě...Já nejsem kritik rozhodčích, velice se cením, že pískat začínají mladí a chápu, že se to učí. Ale někdy je opravdu náročné se držet a nic nekomentovat. Nepísknutých mraky faulů vedou k tomu, že u týmů, které agresivně brání, to hrozí zraněním. Chápu, že někdo přehlédne kroky, ale přehlédnout jich 30 za zápas ???? – tady podotýkám především našich !!! Vzkaz – nebojte se do toho občas fouknout !!!
