týden 2.- 8.3.
POZOR !!!
- Pátek trénink 08+09 + nominované 10 na PP U11
- Kdo ještě neodevzdal zdravotní prohlídku ???!!!!
- PROSÍM POŠLETE MI ÚDAJE – MAIL, musím dopracovat. Děkuji.
Tréninková „morálka“ stále nic moc – nemoce / zranění / prázdniny Praha západ. Poslední prázdniny má Kladno + Slaný a pak….., že by se třeba začalo trénovat??? Osobně tomu moc nevěřím, protože přišel koronavirus :-(….
Upřímně jsem z toho dost rozhozená, protože člověk přesně neví, jak reagovat, jak rozhodnout – trénovat / netrénovat; hrát / nehrát….. ČBF nám žádné pokyny nedalo, takže se zatím jede normálně. Pevně věřím, že všichni budou respektovat případnou karanténu a chovat se zodpovědně.
Naprosto nezávidím vedení státu a nechápu, jak to někteří dokáží kritizovat. A vůbec nechápu lidi. Nejprve „vyluxují“ regály v krámech, pak si odjedou do Itálie lyžovat, pak slyším ve zprávách, jak strašně chvátají, aby byli doma do půlnoci a nemuseli do karantény a především všichni strašně řeší, kdo jim uhradí ztráty …. Fakt smutný… No nic, to sem nepatří, ale je to „očima prezidentky“…
V sobotu se nám krylo PP U12 a KP U13. Normálně bychom to vykryli, ale díky zdravotním komplikacím odjížděl Petr V. do Sadské s 8 lidmi (z čehož Sofie měla herní premiéru a zraněné Slunce na poslední chvíli naštěstí nahradila Kůča – díky). Petr pak psal: „tak o 80 a o 50; ještě, že to není každý den“. Škoda, kdybychom dali dohromady tým, mohly to být pro holky skvělé zkušenosti, proti takto kvalitnímu družstvu. I na U12 to byla divočina :-). 11 hráček, z toho …nemá cenu tady vyjmenovávat diagnózy :-), ale z 11 hráček byly 08 pouze 4 (z čehož pouze 1 zdravá a ani 09 nebyly všechny 100%tně ok). Už jen postavit pětky bylo náročné. V první byla jediná 08 a hrály bez střídání a v druhé byla zase jen jedna „zdravá“ hráčka...ale zase jich bylo 6 – tedy dalo se střídat. Nechci, aby to vyznělo blbě, ale Nusle na tom byly ještě hůř než my a i přes pomalejší rozjezd, jsme vyhrály o 60b. Proti BŠ jsme měly pouze 1 cíl – přežít a nedostat kilo (dost by mě mrzelo, kdyby si soupeř „dával“ řízečky – tedy náš „vynález“, který některé pražské kluby převzaly (nevím, mě by to bylo trapné… )). Prohrály jsme o 40b, kilo nedostaly a přežily. Díky pochopení a férovému přístupu soupeře dohrál Chuťas i s asi 8 fauly (díky) a hodně prostoru dostaly i soupeřovy 09 (a i díky tomu jsme nedostaly kilo). Občas jsem musela zvednout hlas, ale obecně - holkám velká pochvala za statečnost a nasazení a díky i za přístup rodičů, kteří to „hecnou“ a polonemocné dítě pustí hrát :-). Škola se dá dohnat a jedničky nejsou alfou omegou života. Ale „tento“ zápas je pouze jednou v životě :-). Moc děkuji :-). Večer hlásí Márty, že 05 hrály na Slovance dobře, ale na vítězství to nestačilo. A hodně ho to mrzelo.
Neděle přinesla skoro samá vítězství. Prohrála jen Šmoulata a to těsně s USK a hodně s BŠ. Nicméně většina týmu už byly 2010+11 a to je velice důležité pro nastávající sezónu. O bod v prodloužení vyhrály U19 v Brandýse. Další vítězství si připisují U15, když o 20b porazily Strakonice na jejich půdě – to už se ženami asi těžko doženeme, neboť se zranila Zahrada a konec sezóny bude bez ní a máme už jen 2 utkání. U12 hrály na Nuslích. Sestava stále stejná – tým sice měla doplnit Kraťaska, ale pro jistotu zůstala po návratu z dovolené v karanténě. Na lavičce tak seděla jako hráčka č.12 Pozňa s prstem v dlaze. Holky musím pochválit, hrály fakt dobře – bojovaly, bránily, snažily se hrát rychle dopředu, v postupném útoku kombinovaly a skvěle „pracovala“ lavička. Zejména všechny 09 super, radost mi udělala Natálka, Krejbina a střeleckou slinu měla (konečně :-)) Chuťas. Porazily jsme Slovanku, čímž jsme si pojistily 3.místo v Pražském přeboru v letošní sezóně. Na závěr jsme pak přehrály i Nusle.
A ještě něco pro malé baskeťáky:
Vážení přátelé oranžového míče,
dovolujeme si Vás, já Pavel Budínský a spoluautorka Lenka Samcová, oslovit s nabídkou knížky, která je cíleně zaměřena na začínající basketbalové naděje, přičemž věříme, že potěšení a smysl v ní naleznou i ostatní basketbaloví nadšenci v jakémkoli věku.
K jejímu napsání nás vedly tři primární myšlenky, a to láska k basketbalu, k dětem a ke čtení.
Věříme, že tento příběh by mohl ukázat všem dětem cestu ke zdravému životnímu stylu a co víc, mohl by u nich vytvořit srdeční most k basketbalu.
Další informace ohledně knížky naleznete v příloze, na webových stránkách www.radostzecteni.cz, www.pavelbudinsky.cz či našich sociálních sítích.
PS: náš Matěj ji už samozřejmě má :-) :-) :-)
