HB týdeník, aneb očima prezidentky

covid únor 2021

Tak máme za sebou další měsíc. Ve své termínové listině už dávno neškrtám odehrané víkendy. Měsíc utekl ve stejném duchu jako leden – hala zavřená, změny žádné, takže stále tréninky venku. Jistá změna ale přeci jen přišla – mráz a sníh. Kdo by to byl v zimě čekal….v Praze. Pro nás to byl důvod k jistým úpravám v tréninkovém režimu – někteří trenéři nahradili částečně věčné běhání a skákání v parku za posilování doma, naopak my trenéři mladších kategoriích jsme byli účastníky zimních radovánek našich svěřenkyň. Při vší skromnosti si myslím, že se mohu po 26ti letech trénování označit za zkušeného trenéra, ale „vést“ trénink formou bobování, tak to jsem dělala poprvé….

Kromě sněhu byl i mráz a tak jsme si všichni užili pár zimních dní. Mártyho posilka pod mostem frčela dál, i Rendy letenské sprinty probíhaly s minimální přestávkou a já opět musím smeknout – před trenéry, kteří neúnavně pracují s hráčkami venku, před rodiči, kteří nám děti posílají a před hráčkami, které pracují. Prostě neuvěřitelné….

Covidová čísla ale ne a ne padnout. Na počátku února to vypadalo, že se lehce rozvolní. Připravila jsem návrat do haly s testy. Nic, přitvrdíme opatření. Ok, běháme venku. Konec nouzové stavu – hurá, jdeme do haly…nic, prodlužuje se. Blíží se březen – testování dětí a konečně hurá do školy a já chci taky do haly !!! Zajistím testy, vše připravím…a prd, zpřísníme a nesmíme opustit okres….

Teď jsem měla připravený dlouhý odstavec o svém pohledu na celou situaci, na politickou prasárnu, chování lidí, testy, očkování, na to, že do škol nemá smysl hnát maturanty, ale především děti ZŠ…četla jsem ho asi 100x, ale výsledek – mažu to. Předně nikoho můj názor nezajímá a stejně se nic nezmění…. Takže klídek Hani, kašli na to….

Teď nás zavřeli úplně – ok, my reagujeme a tréninky na 14dní přesouváme do roviny individuální přípravy.

Každopádně soutěže ročníku 2020/21 můžeme pustit z hlavy.

Takové minižákyně letos neodehrály ani jeden soutěžní zápas. Je víc než jasné, že to sakra hodně bude chybět. Dalo by se říci, že všem, ale nůžky se budou hodně otevírat, neboť záleží na tom, jak klub momentálně s dětmi pracuje. Ale minimálně jednu sezónu v mini (no asi dvě, myslím, že ani sezóna 21/22 nebude úplně plnohodnotná) bych upravila soutěže třeba podle vzoru Šmoulinky a nechala děti hrát hrát a hrát, bez ambicí na postupy, Národní finále apod. Tedy já osobně bych celé mini úplně předělala a zdaleka nejsem sama, ale bohužel zatím se nic shora nemění, přestože si myslím, že něco připravit se určitě v této době dalo, času mi přijde, že bylo dost…no tak zase máme nové logo.....

Jsem zvědavá, jak budou mít kluby problémy se sestavováním týmů na příští sezónu, protože ukončení činnosti bude všude hodně. A stejně tak se může stát, že kluby budou mít problémy se sestavením týmu do U11. My určitě, neboť přípravky na školách se po necelém měsíci zavřely a dostat děti na tréninky do klubu – které nejsou v hale, není tak jednoduché.

My se po jarňákách přesouváme do sezóny 2021/22, lehce překopeme tréninkové skupiny – posuneme ročníky a jedeme dál podle toho, co nám osud a počasí dovolí.

 

Sdílet