HB týdeník, aneb očima prezidentky

rozlučka a poslední akce sezóny

No a pro letošek je to za námi.

V pondělí jsme se rozloučili s našimi nejmladšími na tréninku plném soutěží a vítězky si odnesly pěkné HB ceny. Dokonce jsme pozvali „na čumendu“ i rodiče, aby se konečně na svoje ratolesti mohli podívat, když letos nebyly turnaje Nadějí.  

Ve čtvrtek jsme měli rozlučku klubovou. Zcela netradiční. Žádný turnaj Beznadějí, žádné soutěže a pozor, žádný proslov !!!! (no o čem bych tak asi mluvila, že?)…prostě jsme se „jen“ sešli – jak dlouho jsme se takto neviděli??? A jen pokecali, poseděli, popili a jelo se domů. Zhruba po hodince se na nás hnala bouřka a protože naše akce probíhala venku, trošku jsem byla nervozní…prostě jako celý rok – od ráno oči na Meteoru a hrůza v očích, jak to dopadne. Bylo to skoro neuvěřitelné, ale mraky se těsně před naší restaurací rozdělily a nepadla ani kapka. Trošku mě mrzlo, že účast nebyla tak velká, jak bych si přála, ale budu si myslet, že to bylo tím, že akce byla pozdě nahlášena a ne každý měl čas.

Tento víkend ještě přinesl poslední akci a tou byl první ročník budoucího prestižního turnaje pro kategorii U15 (tedy 06+07) PeteraTrophy. Naše holky jely v opravdu hodně slepené sestavě, když některé už měly jiný program, jsou tam zranění a turnaj byl oznámen dost pozdě. V sestavě byly dokonce i dvě 08 (Urbanová a Pémová). Skončili jsme na 3.místě, Bláhová byla členkou all stars a Pilařová nejlepší střelkyní turnaje. Domů si ale bohužel vezeme i dva podvrknuté kotníky – tak snad to nebude nic hrozného.

Čekají nás závěrečné tréninky v pondělí a v úterý a pak padla klec.

Volno nebudou mít naše hráčky, které oblékají reprezentační dresy, neboť pro ně právě během léta finišuje příprava na mezinárodní turnaje (i letos byla zrušena Mistrovství Evropy) – Kateřina Vejvodová, Jesika Hibalová, Anita Štenclová a Amálie Štenclová (ta nakonec z důvodu zranění nejede). V širší nominaci byly i Nikola Večeřová a Tereza Nováková, ty ale o svoje místo v repre ještě musí zabojovat. Každopádně všem držíme palce, aby se jim dařilo, aby při nich stálo trochu toho štěstíčka a hlavně aby se jim obloukem vyhýbala zranění. To ale přejeme všem našim hráčkám, ať se na tu další sezónu, která už třeba bude normální, pořádně připravíme.

Takže hurá k vodě, hurá za prázdninovými dobrodružstvími a v srpnu v plné polní sraz na cvičišti, ať je vítězně na bojišti.

Sdílet