HB týdeník, aneb očima prezidentky

víkend 26.+ 27.3. v režii EL U17; na týden další změny tréninků !!!

Vědělo se, že to bude kurňa náročný týden…a byl.

Začínal Márty v pondělí dohrávkou na Slovance. Normálně mě nepíše, jak dopadl jeho zápas. Tentokráte ve 20,47hod přišla stručná zpráva: „Ty vole, my je vyklepli“ (ano psal matce, ale my to doma až tak moc neřešíme). Skvělé vítězství opět potvrdilo dobrou náladu v týmu, týmové pojetí a Márty je opět do svého týmu zamilovaný :-))).

Úterý bylo smutnější. Na domácí palubovce jsme hostili Vary. Nám se sešlo hodně pivotů, ale přesto nás ústřední pivot soupeře porazil. Naše obrana byla plná děr, ty hráčky, co netrénují, tak na nich je to strašně vidět a vznikají pak velké rozdíly během střídání. Obecně je třeba říci, že letos to v DL U17 prostě nefunguje. Zápas jsme měli pod kontrolou, nepovedla se koncovka a tak se z vítězství radoval soupeř…..strašně mě to celé mrzelo, jsem z celého DL U17 smutná a věřte, že příští rok bude hodně věcí jinak.

Středa patřila EL U19. Přijel soupeř ze Strakonic, nám chyběla Štenci a doufám, že holky, které se přišly podívat (U13, některé U12 a co ten zbytek????), vnímaly učebnicové příklady rychlých protiútoků, kterými se náš tým prezentuje. Ke kilu chybělo 6 bodů a my opět litujeme doby, kdy se tým potýkal se zdravotními problémy a hrál ve velmi úzké rotaci. Na lavičce byla už i vidět lepší nálada a tak věřím, že holky úspěšně zvládnou závěr sezóny.

Ve čtvrtek měly šanci zabojovat o postup na Národní finále U13. Začaly jsme hodně zvolna... Od 2/4 jsme výrazně zlepšily obranu, ale na zlom bylo taky třeba dávat koše a tam jsme vyhořely (např. šestky 22/4). Ale měla jsem radost, že jsem po dlouhé době zase viděla moje hráčky bránit tak, jak bývalo v tomto klubu zvykem.

V pátek jsme jen horko-těžko skládali sestavu na dohrávku DL U17. Podařilo se a cílem bylo se nezranit….sice jsme o 20b na Nuslích prohráli, ale všechny odešly zdravé.

Sobotní program na hale zahajovaly U12 dohrávkou PP proti Slovance. Naše holky předvedly skvělou 1/4 , pak ale přišla ambice soupeře vyhrát, přestal hrát kolektivní basket a hrálo se 1:5. Bohužel tam jsme prohrály. Následoval prapodivný zápas v ŽL U14. Litoměřice přijeli v počtu 5 hráček….(v ŽL U14 je nutno nastoupit v 8mi). My mnohdy brečíme, když máme hrát v 7mi a tady se hraje regulérně 40min bez střídání. Člověk by řekl, že to 14ti leté holky nemohou přežít...pokud ale obrana je systémem „všechny stojíme v bedně“, tak se to přežít dát. Hůř je na tom soupeř, který neví, jak na to hrát. Bylo to fakt zoufalé. Posledním zápasem sobotního programu byla EL U17. Seděla jsem u stolku a chvilkama mi jezdila husina po zádech a kdybych se nestyděla, ukápla bych slzu dojetí. Sice na začátku asi 3minuty nepadl ani na jedné straně koš, ale náš bránící stroj se postupně zahříval a rozjížděl a pak už to byl jen koncert. Soupeř dal za prvních 15minut hry celých 5 bodů, v půlce vyhráváme 50:11. V druhé části už bylo jasné, že euforii nedokážeme úplně udržet, takže se ke slovu dostaly i Brněnské Žabiny, ale holky zkušeně 40ti bodové vedení udržely.

Jo a ještě dvě perličky – během zápas U14 se zranila Terka Petrovická. Koleno, na první pohled bylo jasné, že neumře. V poločase Káča něco holkám říkala a nedaleko stála matka Terky – bývalá hráčka ŽBL. Počkala, až to Káča dopovídá a pak se jí zeptala, zda se může podívat na Téru. Mě padla brada a vzpomněla jsem si na několik scén s rodiči, kdy si dítě narazilo prstík a matky ihned startovaly a jaly se problém řešit. Sobotní reakce Blanky Petrovické byla balzámem na duši trenéra.

A je super, že to poslední zápasy v hale trošku žije. Že tam zůstanou některé hráčky a rodiče se dívat na další zápasy, že se přijdou podívat děti z přípravky, že se přijedou podívat starší hráčky na mladší – pokecat, podívat se, že tam zůstanou na chvíli trenéři… Každý má své „doma“, HB rodina ho má v hale a je fajn, že tam zase nachází členové rodiny cestu.

V sobotu večer jdu náhodně na mail na zjišťuji, že Ždár na odvedu v play-off II.ligy nepřijede….volám Rendovi, co Žďáru na jejich palubovce provedly – prý jsme vyhráli o 30b a soupeř druhý zápas vzdal.

Na neděli nám přehodili čas a my se ženami KP měly výkop v Benešově v 9,00hod, tedy se vstávalo v 7,00hod, resp. v 6,00hod. Jelo nás 7, Mára opět předvedla střelecký koncertík v první půlce a i přes špatnou koncovku jsme vyhrály.

Já přejela na Zličín. Venku sluníčku, všude kolem bylo cítit jaro. Z haly vycházeli diváci extraligového utkání U17 - ze všech zářila spokojenost – takže jsem vydedukovala, že holky porazily i KP Brno a upevnily si pozici do play-off. Poslední hrály U14. Bohužel už jen v 8mi, takže bez střídání. S Ústím sice holky prohrály, ale nehrály vůbec špatně.

A na výletě v Brandýse byla Hedvika se Šmoulaty. Sice vypadá, že se nám skvěle skládají 2012 i 2013, ale z 22 nominovaných jich jelo pouze 11. Takže mě opět čeká vyčerpávající činnost – přesvědčit rodiče, aby holky mohly jezdit na zápasy.

I další týden nás čekají odložená utkání a tak jsou zde drobné změny i na další týden: