týden 22.1. - 28.1
Omlouvám se, ale zase to bude dlouhé...hluboké zážitky.
O minulém víkendu jsem byla upozorněna, že nemám nominaci na PO na NRS. Takže jsem to urychleně začala organizovat, včetně tréninků, zápisů apod. Pak už jsem jen škrtala a dopisovala nominace. Nakonec nás bylo 8, z toho 5 05 v soutěži U15. Ale věděli jsme, že jde o soupeřův „B“tým, tedy mladší hráčky. No a pak přišlo pondělí. 16,30hod hrací čas. 15,30hod moje hráčky na místě. V 16,00hod přicházejí holky k zápisu a naše nová asistentka Denisa. Soupeř a rozhodčí nikde. Holky v hale jsou už z rozcvičení unavené a my začínáme dělat paniku. Zjišťujeme, že rozhodčí nejsou vůbec delegováni a v 16,24hod nám potvrzuje soupeř, že je na Aritmě. Následuje jeho rychlý přesun na Zličín a v 16,56hod vhazuje rozhodčí Denisa míč k úvodnímu rozskoku. Hrajeme 4x10min hrubého a je to fičák. V 17,45hod je již připravena k tréninku přípravka. Takže hlídám stolek, řeším děti z přípravky a snažím se kaučovat. Průběh zápasu…možná bych to ani nekomentovala. Jeden klad jsem ale našla….vyhrály jsme.
V sobotu hrajeme další turnaj PP U13. V pátek dostávám nepříjemnou sms, že Kuře je nemocné. Musím tedy zase překopat pětky a věřit. Tak trošku jsem byla předem odevzdaná a nakonec se to paradoxně ukázalo výhodou – byla jsem v klidu v závěru utkání. Holky již od počátku hrály dobře, koncentrovaně, aktivně v obraně a aktivně i v útoku. A pozor, nejenom základní osa týmu, ale i střídající hráčky. Vedeme po ¼ a víme, že bude zlobit vysoká hráčka Slovanky v druhé pětce. Pokud se rozhodne, tak nás porazí sama. Asi se nerozhodla. A naše holky makají dál a vedeme i v poločase. Pak přichází krutá ¾, soupeř vyrovnává a nám to tam ne a ne padnout. Ve 4/4 soupeř překlápí vedení na svoji stranu, ale my stále držíme krok. Blíží se závěr, stále se to přesouvá +bod tam, +bod na druhou stranu. Protože se píská každý dotek obránce, máme většinu hráček nafaulovaných. Řada faulů by přitom mohla být předmětem dlouhé diskuze. Hlásím u stolku, že si vezmu tajm, pokud dostaneme koš. Soupeř ale 2 útoky nedává a my stále vedeme o 1b. 10vt před koncem faulujeme a soupeř střílí. Opět se se stolkem ujišťujeme, že si ten tajm vezmu. Soupeř druhou šestku dává. Naše holky berou míč, ihned vhazují. Já řvu tajm, stolek křičí tajm, klakson řve. Ovšem hraje se. My přecházíme půlku a stolek pouští čas. Hrajeme zmatený útok, z nějž jsme vytěžily šestky. Všichni ječíme, že měl být tajm a Martina si stoupá na čáru trestných hodů. Rozhodčí reaguje na hlediště, které upozorňuje, že nešel čas. Ten jej upravuje a do konce najednou zbývá 1vt. Martina první koš nedává. Soustředí se na druhou střelu a tu proměňuje. Soupeř vhazuje a je po všem. Naše nadšení je obrovské, ale zároveň všichni víme, že konec se opravdu rozhodčím nepovedl. Mě, kterou štěstí zpravidla obchází obloukem, tentokráte trklo a já děkuji. V druhém utkání jsme nastoupily proti BŠ. Jsem realista a vím, že pokud se tým vyšťaví na jednom utkání, zpravidla již totéž nedokáže hned poté a to navíc proti nejlepšímu týmu soutěže. Chvilkama to bylo skoro až komické….soupeř kaučovaný jak nároďák nám nedal šanci se ani nadechnout a některé momenty byly na ručník. Nicméně dostaly dostatek prostoru všechny hráčky a to já vidím jako nejcennější na tomto utkání. Zápis se Slovankou vůbec nepřečtu, neboť se vůbec nepropsal a tak body rozděluji všem hráčkám. Tak se nedivte.
Večer musím rozhodnout, zda bude Martina hrát PP U13, či PP U11 3x3. Potřebujeme ji na obou akcích, ale klonovat neumím. Holky v U13 jsou připraveny vyhrát i bez Martiny a v 3x3 se v oslabené sestavě hraje o postup do semifinále.
Večer zjišťuji, že vyhrály U15 jak v ŽL, tak v NRS. Ovšem oba trenéři byli hodně nespokojeni s herním projevem hráček.
V neděli nakonec Martina nastupuje v U11 3x3, obě utkání vyhráváme a postupujeme. V U13 hrajeme proti nekompletním Nuslím a i zde holky vyhrávají. Překvapivě vyhrávají i holky v NRS U15. Po opět nevýrazném výkonu vyhrávají U15 v ŽL a porážku z domácího hřiště si odnáší U19. Asi je nutno si přiznat, že v U15 a v U19 je něco špatně.
Odpoledne probíhá 3.kolo Nadějí. Od pátku mi stále tluče telefon a přicházejí omluvenky. Z týmu Socháňky nakonec dorazila celá jedna hráčka a tak se muselo lehce zaimprovizovat. Turnaj proběhl v klidu, můj realizační tým šlapal jako hodinky a já tak domů nepřijela úplně vytavená. Děti bojovaly skvěle a byla radost se na ně dívat. Nejvíce bodů do tabulky si zapsala přípravka Mezi Školami, která toto kolo vyhrála.
