Tento týden trošku později, ale bylo toho moc .
JSME MISTŘI REPUBLIKY ....a Mistři nepracují
Ve čtvrtek bylo zahájeno MČR U14 v hale Na Královce. Zahájení jednoduché, skromné. Nás pak čekal Jičín v základní skupině, jež byla všemi označena jako skupina "smrti". Byla zde všechna družstva z 1- 4.místa z loňského MČR. První utkání bylo nervózní, bylo na všech znát, že hrají v obrovské hale, na MČR, že se o dost hraje. Po první půlce jsme vedly, pak přišla kritická 3/4 a ve 4/4 šel dokonce soupeř do 1bodového vedení. Holky ale skvěle ustály koncovku a zapsaly si tak velice důležité startovací vítězství.
V pátek jsme se sešly v hale znovu a soupeřem nám nebyl nikdo jiný, než 3násobný Mistr ČR z předchozích minižákovských let - Hradec. Holky zahrály odpovědně, s nasazením, skvěle bránily, útok byl rychlý, chytrý, "hravý", kdo přišel na hřiště, zahrál výborně. Odměnou za všechno nám bylo nečekané a víc než cenné vítězství . Po obědě, jehož kvalitu nehodlám nějak komentovat, přišla pauza a během dalších utkání se už ukazovalo, kdo postupuje do semifinále. Jičín porazil Hradec a nám bylo jasné, že v posledním utkání se Strakonicemi můžeme klidně prohrát a přesto postupujeme jako vítěz naší skupiny. Plnému hledišti fanouškům jsme naservirovaly takový basket-nebasket, neboť na holkách bylo patrné, že se zcela vyšťavily v dopoledním utkání. Jasně jsme vyhrály, zahrály si všechny a my se mohly radovat z postupu. Následovala večeře, pochybné kvality jako oběd. Společně jsme přejely do hostelu, neboť jsme si celé Mistrovství chtěly společně užít. Tam přišla trochu sprcha...nevěřte internetu !!! ne vždy jsou fotografie odpovídající skutečnosti, neřknu-li ceně.
V sobotu byl v plánu pouze jeden zápas a to semifinále s Kralupami. Za poslední měsíc s tímto soupeřem hrajeme po čtvrté... Holky opět nezaváhaly . Hrály s chutí, jednoduše, výborně bránily, bojovaly, některé útočné akce byly opravdu lahůdkové....s posledním klaksonem se holky radují se všemi fanoušky, kteří nás přišli podpořit ...postupujeme do finále . Odpoledne prožíváme ještě jednu radost, když naše El.Žílová v dresu USK v kategorii U17 taky postupuje na MČR. Některé se pak jedou dívat na kluky na Sokol Pražský, některé sledují utkání ŽBL. Já viděla ŽBL a musím konstatovat, že naše utkání bylo daleko hezčí. Po večeři se stěhujeme do našeho hotýlku a na finále se připravujeme naprosto zodpovědně....máme mejdan . Slavíme narozky, žvaníme, smějeme se a prostě si to užíváme.
V neděli vybojoval bronz Jičín, když porazil Kralupy. Pak už se plnilo hlediště. Převažovaly naše zelené barvy a celý střed hlediště byl náš. Rodiče, malé holky, jejich rodiče, dorostenky...Holky se soupeřem v předkole prohrály. Tentokráte jsme mu nedaly naprosto žádnou šanci. Po 1/4 jsme vedly 15:2.....hala si užívala každou minutu, holky hrály jak výborně namazaný stroj, Márty řídil taktiku a já dělala "tuk ťuk, ťuk ťuk" . Lavička fandila, každá hráčka opět předvedla výborný výkon. Po 3/4 vedeme o 20bodů....i to se dá prohrát. Ale holky nezaváhaly ani na minutu. Šlapaly do samého konce i když už na tabuli svítil rozdíl 30bodů. My všichni, kteří jsme si s děvčaty 3x v předchozích letech užívali stříbra, jsme slzeli, protože 3minuty před koncem už bylo jasno, kdo je letošním Mistrem ČR. Mě se splnil můj životní sen. Přišla radost a štěstí, které se jen velmi těžko popisuje a proto to ani dělat nebudu. Kdo tam byl, ten si to zažil.
Při vyhlášení výsledků byla nejlepší hráčkou našeho družstva oceněna kapitánka Eliška Zahradníková. Do all stars se dostaly dvě naše hráčky a to Nela Merxbauerová a Šárka Perseinová. Ta, společně s Eliškou Malíkovou naše družstvo doplnily před koncem sezóny a tím se opět naplnila naše dlouhodobá spolupráce s Kladnem, které mimo jiné nechybělo v hledišti. Po předání medailí, kdy naši fanoušci již stojí na palubovce a vše prožívají s námi, přichází rozhodnutí...dovolit si ustříhnout síťku v euroligové hale???? Já se přiznám, že jsem váhala, ale dav kolem řekl ano. A tak Zahrada asi 10min pižlala síťku (nůžky na pravou ruku, ona je levák ...). Tím jsme asi trošku nabořili oficiální ukončení turnaje. A pak se jen objímalo, gratulovalo, slzelo, skandovalo, fotilo, užívalo. A o tom to je . Holky společně s rodiči, se zlatými medialemi na krku a vlajkou HB Basket - Mistři ČR, kterou jim připravily malé holky, procházejí kolem fotbalového stadionu Sparta a skandují. Jedeme splečně slavit a šampus fakt teče proudem a pijeme jej z poháru vítězů.
JSME MISTŘI