týden 14.- 20.1.
Už dopředu jsme věděli, že nás čeká pekelný víkend. Hrály se U19, U15 ŽL i NRL, U13 a U11. Kromě U19 u všech týmů byly problémy, neboť chyběly některé hráčky. Jak přicházely hlášenky, bylo jasné, že na 2 místech v jeden čas být nedokážu. S Káčou jsme se dohodly, že ona pojede s U13. U obou kategorií se jednalo o, dá se říci klíčové turnaje této sezóny, ale s 06 trénuje, více je zná, než mrňata a navíc už je to basket, takže tam kaučovat umí. A U11 jsme pořádali a s tím je spojena další práce. Na NRL na neděli byl nakonec dokonce „nominován“ do role trenéra p.Potůček. A velice mu za tuto pomoc děkuji.
V sobotu dopoledne Káča jede na NRL a Márty jde na zápis. Já byla nervozní jak prvnička a celé dopoledne chodila po bytě jak lev v kleci. Byla jsem tak nervozní, že jsem upekla bábovku. Peču zhruba 1x za 2 roky :-). Z Aritmy přichází zpráva, že NRL poráží Příbram. Na 13hod jsem odjela na Hovorčovickou, kde jsme PP U11 pořádali. Jako první jsme nastoupily proti Slovance, která v nohách měla již jeden zápas. Výhoda pořadatele - může si určit pořadí zápasů turnaje. Soupeř má samé dravé a rychlé hráčky a já nebyla úplně přesvědčena, že máme šanci vyhrát. Po 3/4 utkání jsme vedly o cca 10b. V poslední čtvrtině soupeř zkolaboval a my vyhrály o 20b. Čekám na zprávy z Jenče. Káča píše +3b nad BŠ. Uf, ze srdce mi padl balvan, ale věděla jsem, že tím to zdaleka nekončí.…. My s U11 měly pauzu a po ní BŠ. I tento tým měl v nohách jeden zápas, ale zde jsem naděje na výhru viděla dost černě. Vyrovnaný tým, hráčky BŠ doplněné o hráčky SoHoPo, rychlý, neuvěřitelně dravý a důrazný. A naše méně zkušené hráčky ještě pořádně neumí stát v obraně, jsou měkké, nedůrazné, pomalé. V 1/4 se naplňoval můj černý scénář do puntíku. Dát první koš je sice fajn, ale prohrávat po 5min 12:2 žádná legrace není. Fanoušci BŠ nadšeně fandili, ale já musím pochválit naše rodiče. I když jsme byly hodně dole, fandili. A už pěkně všichni pohromadě :-). Pak přišla druhá pětka a i když score bylo skoro na ručník (8:20), vydala jsem pokyn:“ srovnáte to“. Snad proto, abych vypadala optimisticky, podpořila tým, ale moc jsem tomu sama nevěřila. Ovšem to, co se dělo potom, co předvedla druhá pětka – klobouček dolu. V půlce +2b. První pětka dostala pěkně vynadáno a evidentně to zabralo. Po 3/4 plichta a můžeme začít znovu. My máme na hřišti silnější sestavu, ale jsou to ženské, kde logika, nemá logiku. V tygřím i našem táboře bylo jasné, že závěr bude extrémně vyhecovaný, bojovný a šťastný bude jen jeden. Rozhodčí svým výkonem moje nervy taky nešetřili a dlouho se mi nestalo, že bych musela na sudí zvednout hlas. V dramatické 4/4 stálo nakonec štěstí na naší straně a vyhrály jsme o 5b. Nervy jak hrom, ale sladký pocit vítězství tentokráte patřil nám. Po utkání, kdy všichni ještě měli puls 300, se mi jedna maminka ptala, jak jsem si to užila…o „užívání si“ nemůže být ani řeč, bylo to strašné. Ale snad si to užili diváci.
No a jen uzavření sobotní účtu – v U19 jsme do finálové části soutěže vstoupily vítězně proti Brandýsu. Márty utkání viděl a byl nadšen z výkonu holek a zároveň litoval, že toto nejsou schopny zahrát v EL U17. Pak ještě odjel na večerní výlet se ŽL U15 do Litoměřic a zde získal první body ve finálové nadstavbě.
V neděli to nebylo o nic jednodušší, než v sobotu. Rozjeli jsme se po všech koutech Prahy a Mártyho družina zajela do Ústí. A nakonec jediný, kdo prohrál, byly U11 a NRL U15. U13 porazily stále se zlepšující Slovanku o 4b a pak i Nusle. V ŽL U15 holky vyhrály o 20b v Ústí. NRL pod vedením pana Potůčka a v počtu 7 statečných sice podlehly Borotínu o 14b, ale holky si zahrály a vše proběhlo v pohodě. Opět připomínám, hodnocení zápasů najdete na fb.
08+09 toho asi moc nenaspaly, protože v sobotu jsme končily po 20hod a v 8,15hod byl nástup na Žižkově. Proti poslednímu týmu tabulky dostaly 100% minutáž hráčky, které v sobotu nehrály a tímto se omlouvám jejich rodičům, kteří by jistě dokázali využít sobotní odpoledne lépe. Nicméně děkuji jim za pochopení a za účast. Pak přišlo USK. Odstoupená obrana se zdvojováním v nájezdu sice není v U11 úplně košér, ale je účinná. Nám se brutálně nedařilo, zejména v koncovce a dobře hrající soupeř, který se opíral o skvělé výkony svých individualit, byl prostě nad naše síly. Skoro zázrakem jsme dovedly zápas k prodloužení…a pak….chybělo tak strašně málo…cca 5vt před koncem šla Urby sama samotinká na koš, celá hala ztichla a nikdo ani nedýchal….ale dát koš nám dnes souzeno nebylo. Takže prodloužení. Mě tekly nervy, neboť ani výkon rozhodčích nebyl přesvědčivý. Sice jsem si vymodlila několikrát písknout útočné vteřiny, ale mohlo se jich písknout asi tak 10x víc. V prodloužení může nastoupit libovolná sestava. Naše byla celkem jasně daná. Do závěrečného boje šly všechny naše zkušené hráčky. Jenže opět nehrály dobře, nebyly schopny hrát to, co bych po nich chtěla a co v nich je a pan rozhodčí všemu dal korunu, když hned v úvodu foukl Komárovi 5 faul. To, že se za své upísknutí po zápase omluvil je fajn, vážím si toho, ale dost možná to ovlivnilo konečný výsledek, který byl -3b. Holky si hrábly v sobotu, za kterou je opravdu musím hodně pochválit a v neděli se dalo použít moje časté, leč nenáviděné přísloví: “po posvícení bývá s*ačka“. Nicméně takto vyrovnaná utkání jsou pro všechny zúčastněné skvělou a nenahraditelnou zkušeností. A to i v případě, že zrovna nejste na té vítězné straně barikády. Já holkám děkuji, že nic nevzdaly a bojovaly až do samého konce.
