týden 4.3. - 10.3.
V pondělí jsem se vrátila z tréninku U12 naprosto nadšená. Skvělý trénink a já nabyla dojmu, že přišel tolik očekávaný zlom. V úterý jsme dohrávaly KP U13 a zlom přišel. Ale drtivým způsobem směrem dolů. Na utkání jsem jela s tlakem 166/116 a myslím, že tam by mi tlakoměr praskl. Nebyla jsem pozitivní trenér. Musela jsem se koukat, jak moje svěřenkyně nebrání, útok je neplodný a navrch řada individuálních chyb. Jela jsem si spravit chuť na pralesničky. Přijela jsem ještě lehce rozhozena a bylo mi sděleno, že trenérka nebude a mám tedy tu čest, se stát kaučem a tým vést :-). Pak jsem zjistila, že hráček je 6 a zapochybovala jsem o nutnosti mé přítomnosti....hlavní úlohou trenéra v pralesu je střídat :-). A zde jsem neshledala žádný složitý úkol. Holky hrály pěkně. V pohodě, v dobré náladě, spolupracovaly v obraně, bojovaly. V útočné fázi nechyběly rychlé protiútoky, kombinační postupné útoky, některé fakt pěkné akce. No ale taky situace, kdy jsme šly 3:1, měly 4 útočné doskoky a nakonec stejně nedaly… Byly doby, kdy jsem je koučovala s jiným nasazením, když byly ještě děti, ale tak trošku jsem se nechala strhnout i teď.
V pondělí večer jsem se z pracovní schůzky vrátila po 21,00hod a Márty mi sdělil, že máme problém. No někdy mám pocit, že tu jsem jen proto, abych řešila problémy. Zřejmě je to náplní organizačního pracovníka. U15 bylo o víkendu v Brně 8. Tam se 1 hráčka zranila a druhá následně onemocněla. Takže problém se jmenuje „v úterý dohráváme odložený zápas s Ústím a je nás 6“. Ihned večer jsem psala do Ústí, zda by souhlasili s přeložením. Ráno se rozběhla akce kulový blesk a během 2 hodin byl tento zápas zrušen, stanoven nový termín, v návaznosti na to přeložen zápas DL U17. Proběhlo několik mailů, telefonátů, sms zpráv a to vše na trase soupeři – rozhodčí – svaz a na závěr pak platba za přeložení zápasu. Vše klaplo a já všem děkuji za vstřícnost.
I středa byla zajímavá. Předně další super trénink s 07. Večer jsem pak pospávala u televize a najednou slyším, že USK porazilo nevím koho v Eurolize a že nastoupila i mladinká Eliška Žílová. Vystřelila jsme z gauče a viděla na obrazovce milý úsměv Elišky. Naší Elišky. Té, která má kořeny v HB a na kterou můžeme být právem hrdi. Skoro mě ukápla slza. Moc jí to přeji já i celé HB a moc a moc ji držíme palce do dalších zápasů.
V pátek dohrávaly EL U17 doma s Hradcem. Márty přišel domů dost kyselý. Ptala jsem se proč, protože jsem již věděla o cenné výhře o 2b. Prý ho trápí výkon hráček…Ale body do tabulky byly hodně důležité.
Ve čtvrtek finišovala příprava na U12. Holky se zamkly v šatně, mě vyhnaly a pak už jsem slyšela jen řev: „HB Basket“. Trénink super, holky se hecovaly, makaly a zkoušely jsme sestavení nových pětek, po odchodu Martiny. Všichni jsme čekali, zda vůbec budeme moci nějak bez Martiny hrát. Tým to naopak stmelilo, zařadily se do hry všechny a vše v úplně skvělé náladě a nasazení. V pátek večer jsem vše přehodnotila a siamská dvojčata Julii a Emu jsme se rozhodla rozdělit. S tím jsem jela na zápas. Řekla jsem jim to v šatně a s hrůzou čekala, kdo se zhroutí. Pak přišel zápas. Já neřvala, nenadávala, víceméně nekaučovala…ono to taky přes naši kapelu šlo dost těžko :-). V 1/4 proběhla smršť. BŠ převedlo koncert své charakteristické hry – bojovnost, dravost, rychlost. My na ně koukaly jak z jara. 11:2 nebylo moc lichotivé….jako bychom se bály hrát, neohrozily jsme skoro vůbec koš. Pak přišly druhé pětky a po 2min jsme prohrávaly 19:2. No skoro na ručník. Udržela jsem nervy na uzdě, holky bojovaly dál a v půlce jsme byly minus 10b. První pětka se bát přestala a po 3/4 minus 2body. Boj pokračoval dál, já naše holky skoro nepoznávala…ještě nedávno ustrašené všechny Pitrýsové, Komi, Komárové a další, najednou byly hráčkami. Vyhrály jsme o 2b a měly radost větší, než z loňského titulu. Jsme TÝM a to má cenu nejvyšší. Já myslela, že to se mnou šlehne, ruce se mi klepaly víc, jak u maturity, a tlak???? Netuším, ale přežila jsem. Chlubila jsem se vlastním dětem a Márty se smál a psal :“ ty seš zabiják“. V zamotaném a vyrovnaném čele tabulky to ale nic zásadního nepřineslo. Všichni moc dobře víme, o co se tento víkend hraje a de facto po tomto víkendu bude v Praze jasno. Trochu klidu do našich řad mohlo přinést vítězství BŠ nad USK, ale v prodloužení vyhrál USK. Takže jdeme dál a na řadě je Sparta. V každé pětce má opravdového pivota….tak zhruba o 20cm vyššího než naše holky. Jenže holky výborně bránily, nebály se do koše, bojovaly a ono to najednou na Spartu stačilo. 2min před koncem jsme vedly o 9b, trošku jsme začaly zmatkovat, ale nakonec jsme vše ustály a zapsaly si tak velice cennou výhru o 6b. Jedinou kaňkou na sobotě bylo, to že jsem nedokázala dostat do zápasu všechny hráčky, což je mi líto a omlouvám se. Ale všichni jsme věděli o co se hraje a tak k „zatažení“ sestavy sáhly všechny trenérky.
Márty s EL U17 hrál na USK. Prohrály jsme, ale to fakt nikoho netrápí. Nevyhrál ani Petr s DL U17 ve Varech, ale ten podlehl těsně o 1b…prý rozhodla váhová a výšková převaha pod košem :-). Což je v HB úplně běžné…tady žádné pěkně urostlé, silové čahounky nenajdete. Navíc v DL U17 je již jasno. Holky soutěž udrží.
V neděli se v PP U12 hrálo o všechno. Při vyrovnanosti týmů je to z pohledu sportovního jedině dobře, z pohledu rodičů, trenérů a hráček, je to pěkný nervák. V sobotu večer bylo jasno. Porazíme-li USK, jsme první v Praze. Neporazíme-li, pak v součtu všech minitabulek a vzájemných zápasů bereme v Praze bronz a na NF se letos nepodíváme. Tyto počty znal v hale každý a ještě než nastal výkop, dalo by se napětí v hale krájet. No, nevím přesně co si o tom myslet, ale bylo to ….fakt divný. Naše HB kapela, náš 6 hráč na hřišti, je trnem v oku všem soupeřům. Ale…fandění ke sportovním zápasům patří. A že si fanoušci nemají kam sednout, to přeci neznamená, že nemohou fandit….a rozhodně si nemyslím, že by fandili nějak neslušně, naopak. Ani slečny rozhodčí svým výkonem rozhodně klid nepřinesly. Vrátím se k našemu pohledu…soupeř má podle mě nejlepší tým v Praze, jeho výšková převaha nám dává minimální šanci. Bohužel nás ale zradila naše střelecká úspěšnost, tedy vlastně neúspěšnost. Jako bychom si střelecký prach vystřílely v sobotu. Holky ale musím strašně pochválit za nasazení, bojovnost, obranu. Jen to prostě nepadalo, soupeř využil své podkošové síly a bylo hotovo. Přesto makaly až do poslední vteřiny…možná, že měl tým v daném složení hrát celou sezónu… Upřímně, před víkendem naše šance vypadaly na 4.místo v Praze. Jsme třetí a to na score. Každopádně z mého pohledu – holky moc děkuji, prošly jste klinickou smrtí, zabojovaly jste a jste TÝM. A být týmem, má vždy větší sílu, že být „souborem individualit“.
Když jsem přijela domů a převracela si celou sezónu U12 v hlavě tam a zpět, poslala Káča zprávy z Chomutova, kde hrály naše EL U17 důležité utkání. Mělo se vyhrát. Nevyhrálo a tak sláva za vítězné páteční utkání. Přesto možná budou body z Chomutova v konečném účtování chybět. Poslední hlásil víkendový výsledek Petr a to úspěšný. Holky v DL U17 porazily Plzeň.
A ještě nesmím zapomenout na U10. Holky se zúčastnily s Hedvikou dalšího kola Špuntů. Opět jsem do sestavy nasadila nové koně a tak si další nováčci mohly zapsat svůj první opravdový koš. Kluci ze ZŠ Burešova nás sice porazili, ale v boji o 3místo jsme byly lepší, Spartu porazily a odvezly si tak placku. A navíc jsme vyhrály driblinkové soutěže. Myslím, že 09 nám jednou udělají velkou radost :-)
NEZAPOMEŇTE, HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ZÁPASŮ NAJDETE NA FACEBOOKU A NA WEBU – týmy/ zápasy
