týden 11. - 17.3.
Před víkendem to vůbec nevypadlo růžově se sestavami. U15 už takřka stabilně hrají v 7 – 8 lidech, takže pohoda, NRL je na tom dost podobně, ale k maléru se schylovalo v U13. Na soupisce 15 lidí, 5 se omluvilo. Naštěstí nás nakonec nastoupilo 11. Z důvodu hor, zranění a nemocí byla tréninková účast v posledním měsíci hóóódně slabá.
Před turnajem jsme věděli, že máme komfortní náskok a můžeme si klidně dovolit 3 porážky. No ale kdo by po nich toužil….V sobotu jsme nastoupily proti 2. a 3.týmu tabulky. Slovanka nebyla vedena svým trenérem a přestože hrála hodně agresivně, rychle, vyhrály jsme o 30b. A když píšu hodně agresivně, myslím tím, že to bylo fakt drsný. Fauly mimo podkošové území byly docela brutální. Tedy ony i ty pod košem. V druhém utkání jsme šly proti BŠ. Zápas byl z pohledu tabulky skoro o ničem. Ne, že bych šla dobrovolně prohrát, ale všichni jsme věděli, že je to vlastně úplně jedno. Plichta v půlce přiměla soupeře si vzít zcela netradičně 8min přestávku a dá se říci, zcela tradičně, upravit pětky. Bylo to jako vždy…závěr utkání byl Brzoňová versus HB, co nájezd, to se pískl faul. Závěr rozhodčí ne úplně zvládli, ale kdo by prodlužoval v zápase, kde o nic nejde….takže tentokráte stálo štěstí na straně soupeře a ten o 1b vyhrál. Z 11 hráček byly dvě 07, pro které to víceméně byla v U13 premiéra s plnou minutáží. Někdy trochu plašily, někdy byla vidět nezkušenost, jedné hořela obrana, ale musím je pochválit za to, že se nezhroutily a že v útoku byly aktivní.
U15 měly volnou sobotu a to jak v ŽL, tak v NRL. U19 vyjely na Moravu. Od 20hod nastoupily proti Žabinám B a ve 21,30hod Monika hlásila „povinné“ vítězství.
Kateřina v sobotu odpoledne ochořela na oko a tak se mi dostalo cti vyjet na ranní zápas s NRL do Příbrami. Motivace v NRL děvčatům zřejmě chybí a podle toho vypadalo nasazení. Naše zoufalá obrana umožnila dát soupeři 86b a naše střelecká a útočná ne/schopnost přinesla "krásných" 36b. Ovšem zase musím přiznat, že některé útoky hlavu a patu měly. Trošku mě mrzelo, že řada našich hráček za celou dobu utkání nepochopila, že když driblují s očima na zemi a zastaví se pod soupeřkou 180cm vysokou, že asi nevystřelí…nevadí, zkušenost je nenahraditelná….leč na druhou stranu – chybu udělá každý, jen hlupák ji opakuje 2x. No všichni pevně věříme, že tým najde dostatek motivace do kvalifikace o ŽL U15….
Já přijela z Příbrami, udělala statistiky a ještě jsem měla svůj „šolich“. U13 hrály se Spartou a Nuslemi Na Květnici. Než jsem ale na Nusle vyrazila, přilétla fotka z Olomouce. U19 ve velice důležitém zápase v boji o postup do baráže o EL U19 o 14b vyhrály. Doma jsme „padly“ v druhém prodloužení o 5b a bylo třeba o 6b vyhrát. Soupeř mě v týdnu žádal o přeložení (jarňáky a zranění) a já odmítla. Bylo to dost nefér, připadala jsem si hloupě, ale představa, že jedeme v sobotu na zápas do Brna a ve středu na otočku do Olomouce, mě děsila. Jak jsem pak koukala do statistik, všechny tři nejlépe střílející olomoucké hráčky v utkání na Aritmě hrály a tak se mému svědomí odlehčilo. Holkám se tak cesta do baráže dost otevřela a ve své podstatě zbývá porazit doma Plzeň. Nicméně ještě jsou ve hře vzájemná utkání Chomutova, Olomouce a Plzně.
K tomu je třeba podotknout, že v řadě soutěží jsou neúplné tabulky. Že je těch přeložení strašně moc a jsem moc ráda, že z naší strany je to ve vyšších soutěžích minimum.
Já odjela na Nusle. Věděla jsem, že nás čekají 2 těžké zápasy, byť o fous lehčí, než sobotní. A stále jsme měly v záloze možnost 2 porážek. Opět jsme nastoupily v počtu 11 a mě bylo trošku smutno, když jsem viděla lavičku Nuslí, kde bylo 15 hráček. Z toho dvě naše, které tam hostují. Rozhodnutí nechat hostovat Bendovku a Pitrýse bylo správné, ten rok jim dal strašně moc. A že je blbý, že je teď nemám na soupisce já? To je :-), ale v září byla úplně jiná situace než nyní a u nás by si prostě nezahrály. A teď jsem strašně ráda, že to takto dopadlo, přestože my nastoupily víceméně bez možnosti střídání.
V utkání s domácími to bylo o dvou pětkách. Naše první se po celé utkání tak trošku hledala a druhá…koncert. Po tomto vítězství přišla Sparta se svými vysokými podkošovými hráčkami. Naštěstí v U13 této výšce můžeme konkurovat, i když to naše podkošové hráčky neměly ani trošku jednoduché. Navíc některé výroky sudích, zejména při obraně střílející hráčky, byly trošku diskutabilní. Takže zcela reálně hrozilo, že můžeme dohrávat ve 4 hráčkách…. Bylo tedy nutno upravit pětky na druhou půlku hry, ale všechno nakonec klaplo. V samém závěru jsem si nakonec málem vykoledovala technickou. To, že my měli 21 faulů a soupeř 10 už samo svědčí o tom, že to nebylo tak úplně dobře pískané a definitivní tečkou bylo písknutí našich obranných vteřin minutu před koncem za stavu 61:31 pro nás.
V U13 dochází k naprostému nesmyslu. V útoku můžete hrát clony (což si myslím, že se naprosto neslučuje s herní výchovou hráček), ale zároveň nesmíte stát v bedně. A clonu lze víceméně ubránit pouze za pomoci spoluhráče, který právě v bedně stojí. V U13 už většina hráček tzv.odstupuje a většina často ve vymezeném území stojí. Zejména na kraji bedny. Už se prostě hra více blíží k žákovskému basketu, kde obranné 3vt.neplatí. No a slečna rozhodčí na závěr utkání pískla. Já už víceméně ztratila přehled co se kde a proč píská a toto tedy byla pecka. Jo, asi tam naše hráčka stála, ale v kontextu celého utkání to byla prostě naprostá zbytečnost, tento přestupek odpískat. Asi bych to normálně ani neřešila a při stavu score jsem vylítnout neměla určitě, ale pokud se na toto člověk 40min dívá…..ach jo. Jasný, slečna rozhodčí se to učí, stále je na rozhodčí apelováno, ať obranné vteřiny pískají a zde ji trošku slehal cit pro hru. Já rozhodčí nechci v žádném případě kritizovat, sama bych tam s píšťalkou stát nemohla. Je třeba těm začátečníkům dát šanci, protože jinak za pár let basket v Čechách nebude, protože jej nebude mít kdo pískat :-(.
V tomto zápase „body dělala“ naopak první pětka, proti druhé nastoupila Sparta s největší sílou, jakou má k dispozici. Holky vyhrály, udělaly mi radost, protože bránily (až na některé drobné chyby) a v útoku hrály chytře, kolektivně a to včetně brejků. První pětka trošililičku drhne v kombinaci v útoku, chybí tam kousíček. Druhá pětka byla během víkendu naprosto úžasná a směle mohu říci, že si potlesk na otevřené scéně, i z řad rodičů soupeře, plně zasloužila. Čeká nás poslední turnaj PP U13, resp.2 utkání s USK. Takže nyní můžeme s jistotou říci, že U13 získaly pro HB první účast na MČR.
O další bojují U15, U11 a i třeba U17. Ty čeká velký boj o víkendu na Aritmě. V SO 14,45hod a v NE ve 12,45hod a já pevně věřím, že tam budete všichni. Že společně předvedeme HB sílu, že přijede i HB kapela a našim holkám pomůžeme. Potřebují to a zaslouží si to. Budu si dělat kontrolu docházky !!!!
Když jsme začínali hrát s Nuslemi, přijala rodina Štenclových a jen jsme si na sebe hodili gestem výsledek ŽL U15. Holky porazily doma Litoměřice o 50b a zdá se, že i ony jsou už palcem u nohy na MČR.
Neúčastnila jsem se nedělních Nadějí. Jsem si ale jista, že pod taktovkou p.Modra turnaj proběhl v pohodě. V systému každý s každým se ale naše týmy moc neprosadily. Jinými slovy, obsadily celou druhou půlku tabulky :-(. No když jsem viděla omluvenky, ani jsem nic moc jiného nečekala :-(. Nevadí, až týmy spojíme, budeme mít zase silný ročník :-). Náš čas teprve přijde :-). A taky je pravda, že turnaj nebyl dostatečně zajištěn trenéry.
